210 C 113/2022-40 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 21 695,36 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], a žalovaným byla uzavřena dne 21. 11. 2018 smlouva o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky, a na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému hotově peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit do 15. 1. 2020 formou 60 týdenních splátek po 1 237 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 34 167 Kč. 2. Žalovaný půjčku řádně a včas nesplácel, uhradil celkem 18 304 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 18. 12. 2020 a tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalobkyně požaduje pouze vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v dlužné jistině ve výši 21 695,36 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 939,26 Kč a úroky z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 21 695,36 Kč od 14. 9. 2021 do zaplacení. 3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým soud žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však nepodařil elektronický platební rozkaz doručit do vlastních rukou žalovaného, byl usnesením zrušen. Usnesením mimo jiné byli účastníci vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s poučením, nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě 10 dnů, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. 5. Z předložených důkazů zjistil soud následující skutečnosti. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 21. 11. 2018 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], poskytla žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy částku 40 000 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem. 6. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 18. 12. 2020 a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 6. 1. 2021, jak bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek spolu se seznamem postupovaných pohledávek, oznámením a podacím lístkem. 7. Předžalobní upomínkou bylo prokázáno, že žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení dne 29. 7. 2021. 8. Pokud žalovaný tvrdil, že s žalobkyní žádnou smlouvu nikdy neuzavíral, pak takové tvrzení není důvodem pro zamítnutí žaloby, jelikož smlouva o půjčce byla uzavřena nikoliv mezi žalovaným a žalobkyní, nýbrž mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba]; pohledávka byla později postoupena na žalobkyni. Žalobkyně svá tvrzení prokázala, žalovaný naopak nerozporoval svůj podpis na smlouvě ani její uzavření s právní předchůdkyní. 9. Soud posoudil věc podle § 451 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného v době tvrzeného právního jednání, podle něhož kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odst. 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odst. 2). V řízení bylo prokázáno, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku 40 000 Kč, přičemž doposud vrátil částku 12 311 Kč. Tvrzení žalovaného, že s žalobkyní žádnou smlouvu neuzavíral, není pro rozhodnutí o žalovaném nároku rozhodné, jelikož, jak uvedeno shora, smlouva byla uzavřena s její právní předchůdkyní. Žalovaný se tudíž na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena ve smyslu § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), co do částky 1 360 Kč bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni vydat. Jelikož žalobkyně požadovala pouze vydání bezdůvodného obohacení, nezabýval se soud dalšími okolnostmi, zejména platností či neplatností smlouvy o půjčce, když i v případě neplatnosti smlouvy by žalobkyně měla nárok z titulu bezdůvodného obohacení. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. 10. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 13. 1. 2022 s určením lhůty k plnění do 28. 1. 2022, ode dne následujícího (29. 1. 2022) je tedy žalovaný v prodlení. 11. Žaloba byla zamítnuta co do zákonného úroku z prodlení nad rámec přiznaného (viz bod 10 odůvodnění), tedy od požadovaného dne 14. 9. 2021 do 28. 1. 2022. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z převážné většiny (až na část zákonného úroku z prodlení) úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 320 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 868 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 695,36 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání nebo návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z nákladů řízení vyjma soudního poplatku.