210 C 210/2022-29 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 129 780,27 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným dne 8. 12. 2005 smlouvu o úvěru ke služební kreditní kartě reg. [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala vydat žalovanému kreditní kartu a poskytnout mu úvěr ke kreditní kartě za podmínek stanovených smlouvou, přičemž žalovaný se zavázal úvěr splácet. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky, podmínky ke služebním kreditním kartám, oznámení a sazebník. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 150 000 Kč, jednalo se o nezajištěný úvěr, uzavřený na dobu neurčitou. Kreditní karta umožňovala žalovanému opakovaně čerpat peněžní prostředky až do výše poskytnutého úvěru z účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný začal čerpat úvěr dnem 21. 12. 2005 a zavázal se splácet vyčerpanou jistinu úvěru včetně úroku z vyčerpané jistiny v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [číslo] vyčerpané jistiny úvěru podle stavu ke dni vyhotovení výpisu z účtu ke kreditní kartě, a to vždy nejpozději do posledního dne příslušného kalendářního měsíce za období ode dne oznámení o úrokových sazbách zveřejňovaném věřitelem a ke dni splatnosti pohledávky je aktuálně stanovena ve výši 19,99 % p. a. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně zkoumala úvěroschopnost žalovaného, s výsledkem, že je možné se žalovaným smlouvu uzavřít. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou měsíčních splátek, proto žalobkyně dopisem ze dne 30. 10. 2020 žalovanému v důsledku prodlení s úhradou splatných závazků oznámila odstoupení od smlouvy. Žalovaný byl informován o tom, že nastala úplná splatnost všech závazků, a to ke dni 13. 11. 2020. Celková výše dluhu činila ke dni 13. 11. 2020 částku 129 780,27 Kč, přičemž tato částka zahrnuje vyčerpanou jistinu úvěru. Zástupce žalobkyně vyzval dne 23. 7. 2022 žalovaného předžalobní upomínku k úhradě plnění ve lhůtě do 30. 7. 2022, žalovaný však nereagoval. 2. Žalobkyně po žalovaném požaduje částku 129 780,27 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 19,99 % p. a. z dlužné nesplatné jistiny úvěru ode dne 6. 10. 2020 do dne 11. 8. 2022, kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení z dlužné nesplatné jistiny úvěru, kdy tento činí 12 750,22 Kč. 3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým soud žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však nepodařil elektronický platební rozkaz doručit do vlastních rukou žalovaného, byl usnesením zrušen. Usnesením mimo jiné byli účastníci vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s poučením, nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě 10 dnů, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zůstal zcela nečinný. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. 5. Soud provedl důkaz smlouvou o služební kreditní kartě, Všeobecnými obchodními podmínkami, podmínkami ke služební kreditní kartě, oznámením o úrokových sazbách, sazebníkem, odstoupením od smlouvy, včetně dodejky, výpisem z účtu ke kreditní kartě, historickým výpisem a předžalobní upomínkou, včetně podacího archu. 6. Ze smlouvy o úvěru ke služební kreditní kartě ze dne 8. 12. 2005 [číslo] včetně všeobecných obchodních podmínek a podmínek ke kreditní služební kartě bylo zjištěno, že dne 8. 12. 2005 žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr až do výše limitu 150 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvenými úroky ve výši 19,99 % p. a. v pravidelných měsíčních splátkách ve výši poměrné části vyčerpané jistiny úvěru. Z Odstoupení od smlouvy ze dne 30. 10. 2020 bylo vzato za prokázané, že žalobkyně uvedeného dne odstoupila od smlouvy, uzavřené se žalovaným, jak shora uvedeno, z důvodu porušování smluvních povinností ze stran žalovaného. Z přehledu transakcí a z výpisu z účtu ke kreditní kartě bylo prokázáno porušování závazku ze strany žalovaného a pohyb na účtu. Z předžalobní upomínky vzal soud za prokázané, že žalobkyně zaslala žalovanému kvalifikovanou upomínku se skutkovým a právním rozborem, upomínka obsahovala výzvu žalovaného k mimosoudnímu plnění pod pohrůžkou soudního vymáhání dluhu. 7. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. V posuzované věci byl právní vztah mezi původním věřitelem a žalovaným založen v roce 2005, tedy před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014. Soud proto na projednávanou věc aplikoval právní předpisy, účinné v době vzniku právního vztahu, jak shora uvedeno. 8. Při právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že mezi účastníky došlo podle § 261, odst. 3, písm. d) obchodního zákoníku (z. č. 513/1991 Sb., v tehdy platném znění) ve spojení s § 497 a násl. obchodního zákoníku k uzavření smlouvy o úvěru. Podle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 502, odst. 1 věta prvá obchodního zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. 9. V daném případě dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 497 a následujících obchodního zákoníku, na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr, jak shora uvedeno a žalovanému vznikla povinnost tento úvěr řádně v souladu se sjednanými podmínkami splácet. Za situace, kdy žalovaný podle výše specifikované smlouvy, kterou se žalobcem uzavřel, neplnil, byla žaloba podána důvodně. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 192 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 129 780,27Kč sestávající z částky 6 300 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby (převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t.) včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal soud zástupci žalobkyně daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z nákladů řízení vyjma soudního poplatku.