210 C 22/2022-37 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení uvedené částky s tím, že dne 10. 11. 2021 byl žalovaný na lince tramvaje [číslo] veřejné hromadné dopravy osob, provozované [označení žalobkyně] [anonymizováno] [územní celek] [anonymizováno], přistižen bez platné jízdenky, tudíž se nemohl prokázat platným jízdním dokladem. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. vyzval oba účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předem souhlasila, žalovaný na výzvu soudu nereagoval, soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 3. Z hlášenky kontrolora vzal soud za prokázaný skutkový děj, podle něhož byl žalovaný v uvedený den na lince pražské hromadné dopravy přistižen kontrolorem bez platné jízdenky, nebyl schopen prokázat se platným jízdním dokladem, jízdné ani přirážku k jízdnému přes upomínku žalobkyni neuhradil. 4. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů (zákon o drahách) je cestující povinen prokázat se na výzvu osoby pověřené dopravcem platným jízdním dokladem. Podle § 18a zák. č. 111/1994 Sb. (silniční zákon) platí shodná úprava i v silniční dopravě. Co se rozumí jízdním dokladem, náležitostí jízdních dokladů a posuzování jejich platnosti stanoví § 4,5 a 6 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona o drahách (obdobně podle 18a odst. 1 písm. c) silničního zákona) může dopravcem pověřená osoba uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Výše přirážky podle § 37 odst. 6 uvedeného zákona stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž tato nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 5. Účtovaná částka při přistižení žalovaného za jízdu bez platné jízdenky ve výši 30 Kč jízdné a 1 500 Kč přirážka je tak v souladu s právními předpisy a soud proto žalobě podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), v plném rozsahu vyhověl. 6. Protože žalovaný neuhradil žalovanou částku řádně a včas, je v prodlení s plněním peněžitého dluhu a proto byly žalobkyni přiznány i úroky z prodlení podle § 1970 O. Z. Výše úroků je stanovena vládním nařízením č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, v řízení zcela úspěšné, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu - 3 úkony po 200 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč. K úkonům a režijním paušálům soud připočetl 21% DPH, neboť právní zástupce žalobkyně řádně prokázal, že je plátcem této daně (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).