211 C 115/2021-62 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalované zaplacení částky 2 652 Kč s příslušenstvím, a to z titulu dlužného pojistného na základě pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobu žalobkyně zdůvodnila tím, že uvedenou smlouvou bylo mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovanou sjednáno uvedené pojištění s ročním pojistným ve výši 4 555 Kč, splatnost a počátek pojištění byl sjednán ke dni 22. 6. 2020. Součástí pojistné smlouvy byl i dodatek, na základě kterého byla žalované poskytnuta sleva za podmínky, že předloží snímek tachometru do 15 dnů od počátku pojištění, což žalovaná neučinila. Z toho důvodu došlo k navýšení výše ročního pojistného na částku 9 998 Kč. Žalovaná pojistné za období ode dne 22. 6. 2020 do 25. 9. 2020 řádně neplatila, a to ani k opakovaným upomínkám žalobkyně, a dluží tak na pojistném částku 2 602 Kč, žalobkyně požaduje i poplatek za upomínku ve výši 50 Kč a zákonný úrok z prodlení z žalované částky. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s takovým postupem předem souhlasila, soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalovanou vyzval, aby se ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaná na výzvu, ani na opakovanou výzvu po doplnění žaloby žalobkyní, soudu nereagovala, a ten proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 3. Soud ve věci provedl dokazování pojistnou smlouvou [číslo] ze dne 22. 6. 2020, Sazebníkem poplatků, částí všeobecných pojistných podmínek, přehledem předepsaných a došlých plateb, oznámením o navýšení pojistného a výzvami k plnění vč. dodejky a přehledu dodání zásilky. Na základě obsahu listin založených ve spise soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, dle něhož právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou uvedeného dne pojistnou smlouvu o pojištění motorového vozidla Opel Astra, [registrační značka], roční pojistné činilo částku 4 555 Kč, přičemž posléze bylo pojistné zvýšeno na částku 9 998 Kč ročně, zvýšení pojistného bylo žalované oznámeno. Žalovaná nezaplatila pojistné za období od 22. 6. 2020 do 25. 9. 2020, právní předchůdkyni žalobkyně tak vůči žalované vznikl nárok na zaplacení dlužného pojistného, jež žalobkyně požaduje ve výši 2 602 Kč, a na zaplacení poplatku za upomínku ve výši 50 Kč. Usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne 5. 1. 2022, č.j. 211 C 115/2021-54, byla připuštěna změna žalobkyně, došlo k postoupení pohledávky za žalovanou z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. 4. Uvedený skutkový děj soud posoudil podle § 1879 a § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a vyšel z tvrzení žalobkyně (které nebylo v řízení zpochybněno), že pojistné nebylo v žalobkyni tvrzeném období žalovanou placeno, a že pojištění zaniklo ke dni 25. 9. 2020. 5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. V daném případě soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu platně uzavřely pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti, a že tedy žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, vznikl nárok na úhradu pojistného za dobu trvání této smlouvy a na úhradu za zaslanou upomínku. Dále bylo prokázáno, že žalované vznikl dluh na tomto pojistném v žalované částce za žalobkyní uvedené období. Vzhledem k tomu, že žalovaná částka nebyla žalobkyni do dnešního dne uhrazena, soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž žalobkyni zároveň přiznal i příslušenství žalované pohledávky, a to úrok z prodlení v zákonné výši za období od 26. 9. 2020, jak žalobkyně požadovala, do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 7. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Při stanovení výše odměny za zastoupení tak aplikoval vyhl. č. 177/1996 Sb. a úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení, sestávající z odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 7 a § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby ve smyslu § 11 vyhlášky (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), dále z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 100 Kč, a z náhrady za 21% DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o. s. ř., představované částkou 149 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Odměna a paušální náhrada výdajů nenáleží žalobkyni za odpověď na výzvu soudu, neboť se jednalo o doplnění žaloby, přičemž obsah tohoto podání měl být již součástí samotné žaloby. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. pak soud stanovil ve výroku II. rovněž třídenní lhůtu k plnění, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.