211 C 20/2022-100 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 183 729,66 Kč spolu s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo], na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku až do výše 245 000 Kč, dne 3. 9. 2018 žalovaný tuto částku vyčerpal. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 4 026 Kč včetně úroku ve výši 5,7 % ročně. První splátka měla být zaplacena dne 5. 10. 2018 a poslední dne 5. 9. 2024. Žalovaný se dostal se svým závazkem do prodlení, a proto jej žalobkyně ke dni 5. 5. 2021 zesplatnila, přičemž ani poté žalovaný závazek neuhradil. Před uzavřením smlouvy zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného, a to doložením příjmů, kde vycházela z příjmu 27 412 Kč, který byl prokázán výplatními páskami, zjišťováním výdajů, výpočtem platební kapacity a na základě sdělení žalovaného, zadluženost žalovaného byla bez negativních informací, dále byly provedeny lustrace v řadě seznamů a rejstříků. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 183 729,66 Kč, která se skládá z částky 181 954,55 Kč představující jistinu a dále z částky 1 775 Kč představující poplatky, kapitalizovaného úroku z nesplaceného úvěru ve výši 14 988,37 Kč od 6. 6. 2020 do 16. 11. 2021, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8 431,85 Kč od 6. 6. 2020 do 16. 11. 2021, přičemž smluvní úrok ve výši 5,7 % p.a. žalobkyně požaduje z dlužné jistiny od 17. 11. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení požaduje z dlužné jistiny od 17. 11. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že si je vědom toho, že to musí zaplatit. Odkázal na svou momentální platební neschopnost, že není schopen zaplatit tuto částku v celkové výši. V současné době pobírá hmotnou nouzi a příspěvek na bydlení, přičemž tato částka pokrývá pobyt ve středisku [anonymizována dvě slova] v [obec], kde se nyní nachází. 3. Ve věci se konalo jednání dne 22. 8. 2022. Právní zástupce žalobkyně a žalobkyně se z jednání omluvili. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 30. 8. 2018 včetně žádosti o úvěr, předsmluvních informací o úvěru a jejich vysvětlení a všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 245 000 Kč, a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 72 měsíčních splátkách po 4 381 Kč počínaje od 5. 10. 2018, za situace, kdy si žalovaný sjednal i některou z variant pojištění, a to vždy k 5. dni daného měsíce. Aktuální měsíční poplatek za pojištění činil 355 Kč. Pro případ prodlení žalovaného se splátkou si strany sjednaly právo žalobkyně prohlásit všechny pohledávky za splatné ke dni uvedeném v oznámení. Z předmětné částky měla být částka 114 735,89 Kč určena na předchozí dluh žalobkyně. Dále částka 21 000 Kč na dluh u [právnická osoba] Bank! a částka 80 000 Kč u [právnická osoba]. 5. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalovaný čerpal částku ve výši 245 000 Kč, přičemž částka 115 197,86 Kč, částka 21 000 Kč a částka 80 000 Kč byla účelově určena na umoření dluhu. 6. Z dat o žádosti soud zjistil, že žalovaný požádal o spotřebitelský úvěr ve výši 245 000 Kč, přičemž tato částka také byla schválena, dostupný limit je 545 000 Kč. Poplatek za pojištění činí 355 Kč. Maximální možná výše splátek je 8 052 Kč. Ověřen byl občanský průkaz žalovaného. Žalovaný je rozvedený, žije v nájemním bytě, je vyučený, je zaměstnán na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem ve výši 28 000 Kč. Měsíčně splácí 4 098 Kč na jiný úvěr. 7. Z CBCB informací soud zjistil, že žalovaný má již existující kontrakty. 8. Z potvrzení o výši pracovního příjmu za poslední tři měsíce soud zjistil, že žalovaný pracuje jako řidič a od května do července 2018 činil jeho příjem 24 454 Kč, 27 412 Kč a 36 800 Kč. 9. Z ústřižků na výplatu mzdy soud zjistil, že žalovanému je vyplácena mzda částečně hotově a částečně na bankovní účet, přičemž od května 2018 do července 2018 činila jeho čistá mzda 27 412 Kč. 10. Z údajů o historii zákazníka soud zjistil, že žalovanému pravidelně chodí mzda na jeho bankovní účet. 11. Z poslední výzvy k zaplacení dluhu ze dne 1. 3. 2021 včetně dodejky, z 1. upomínky, z výzvy k zaplacení dluhu a opakované výzvy k zaplacení dluhu soud zjistil, že žalovaný byl opakovaně upomínán k zaplacení splátek. 12. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 7. 5. 2021 včetně vrácené zásilky bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovaného o zesplatnění dluhu z důvodu prodlení žalovaného k 5. 5. 2021. 13. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 11. 2021 včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu před podáním žaloby. 14. Z ostatních důkazů neučinil soud žádná nová skutková zjištění. 15. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ SpÚ“), ve znění k datu právního jednání. 16. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný v daném právním jednání vystupovala jako spotřebitel a žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček, na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru. Bylo prokázáno, že žalovaný úvěrový rámec vyčerpal v plné výši, ovšem naopak prokázáno nebylo, že by žalovaný řádně uhradil splátky. Ostatně sám žalovaný uvedl, že si je vědom svého dluhu. Žalobkyně dostatečně posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Na smluvním základě tak žalobkyně oprávněně zesplatnila úvěr a požadovala po žalovaném vedle uhrazení jistiny i kapitalizované příslušenství, přičemž je nutné zmínit sjednaný nízký smluvní úrok. 18. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se dostal do prodlení s peněžitým plněním v rámci jednotlivých splátek a později se dostal do prodlení s celou nesplacenou jistinou. Soud proto žalobě I. výrokem zcela vyhověl. Lhůta k plnění činí podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tři dny od právní moci tohoto rozsudku, neboť s ohledem na aktuální finanční situaci žalovaného by úhrada dluhu formou splátek v tomto případě postrádala smysl. 19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 43 163,80 Kč Tyto náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 9 187 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 183 729,66 Kč sestávající z částky 8 460 Kč za tři úkony právní služby dle § 11 a. t. (převzetí a příprava věci, kvalifikovaná výzva k plnění, podání ve věci samé) celkem 25 380 Kč včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad ve výši 5 616 Kč, neboť advokát v době provedení úkonů byl plátcem této daně. Soud nepovažoval vyjádření žalobkyně na výzvu soudu za účelně vynaložený náklad s ohledem na to, že tímto vyjádřením žalobkyně odstraňovala nedostatky v původně podané žalobě a lze tedy spravedlivě požadovat, aby tyto náklady nesla žalobkyně sama. Současně soud nepovažoval za účelně vynaložený náklad podání žalobkyně ze dne 22. 8. 2022, neboť se jednalo o omluvu a dále podání obsahovalo informace, které jsou součástí již původních podání žalobkyně. Jejich zaplacení žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.