211 C 4/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 1 018 Kč z titulu nezaplaceného jízdného a přirážky k jízdnému. Svůj nárok odůvodnila tak, že dne 21. 11. 2018 žalovaný cestoval dopravním prostředkem provozovaným společností [právnická osoba], ačkoli neměl platný jízdní doklad, čímž mu vznikla povinnost uhradit nejen jízdné, ale také přirážku k jízdnému určenou tarifem [právnická osoba], pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel (dále jen„ Tarif“). Tento dluh byl následně postoupen na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a následně na žalobkyni. Žalobkyně se dále domáhala zákonného úroku z prodlení z částky 1 018 Kč od 22. 11. 2018 do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). 3. Po zhodnocení předložených listin (smlouvy o postoupení souboru pohledávek mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a žalobkyní včetně přílohy, rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek mezi společností [právnická osoba], a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], předžalobní výzvy k zaplacení včetně podacího archu, potvrzení o nedodržení SPPO, oznámení o závadách, Tarif [anonymizováno]) dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný dne 21. 11. 2018 cestoval dopravním prostředkem provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], (vlak [číslo]), přičemž na výzvu osoby pověřené ke kontrole jízdních dokladů se neprokázal jízdním dokladem. Zápis o provedené kontrole z téhož dne žalovaný podepsal. Přirážka k jízdnému stanovená Tarifem činí 1 000 Kč. Rámcovou smlouvou o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2015 měla společnost [právnická osoba], postoupit dluh žalovaného na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], avšak předložena a řádně označena byla soudu pouze rámcová smlouva o smlouvách budoucích bez jakékoliv přílohy, ze které vyplývá závazek uzavírat v budoucnu smlouvy o postoupení pohledávek. Smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne 27. 2. 2020 včetně přílohy postoupila [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] dluh žalovaného na žalobkyni. 4. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 5. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 6. Nejprve se soud zabýval tím, zda je v tomto řízení dána aktivní procesní legitimace žalobkyně. Jak bylo shora uvedeno, tak úplně původním věřitelem byla společnost [právnická osoba], avšak postoupení ze společnosti [právnická osoba], na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] nebylo prokázáno, neboť předložena byla pouze rámcová smlouva o budoucích pohledávkách bez jakékoliv přílohy, předloženo nebylo ani oznámení o postoupení pohledávky žalovanému. Ještě před samotným jednáním soud žalobkyni vyzýval k označení a předložení důkazů k prokázání, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným ze společnosti [právnická osoba], na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], avšak na tuto výzvu žalobkyně reagovala pouze zasláním listin, které ani neoznačila důkazu. Soud proto žalobkyni opakovaně vyzval ke splnění celé výzvy, avšak na tuto výzvu žalobkyně již nereagovala. 7. Soud měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označila a předložila důkazy k prokázání, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, tedy aby byl úplný řetězec jednotlivých postoupení, přičemž k zaslaným listinám soud nemohl přihlédnout, neboť tyto nebyly označeny k důkazu. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o postoupení předmětné pohledávky tak nebylo v řízení prokázáno. Soud tak vzhledem k výše uvedenému shledal žalobu nedůvodnou a zamítl ji. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když v řízení zcela úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.