214 C 151/2022-55 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení předmětné částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 3.6.2020 smlouvu o osobní kreditní kartě [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému revolvingový úvěr až do limitu 10 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím vydané kreditní karty. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 11,75% v pravidelných měsíčních splátkách ve výši poměrné části vyčerpané jistiny. Nedílnou součástí smlouvy byla Všeobecné obchodní podmínky (dále jen,,VOP“), Podmínky osobních kreditních karet (dále jen,,Podmínky“) a sazebník poplatků. Žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr. Jelikož žalovaný nehradil splátky řádně a včas, žalobkyně nejprve úvěr zesplatnila a následně od smlouvy odstoupila, ke dni 11.5.2020 činí dlužná jistina 10 402,03 Kč, dlužné poplatky 1 140 Kč, kapitalizovaný úrok za dobu od 3.6.2020 do 11.5.2022 částku 2 291,13 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 15.2.2022 do 11.5.2022 částku 401,12 Kč, počínaje 12.5.2022 požadovala žalobkyně 11,75% úrok a úrok ve stejné výši vždy z částky 10 402,03 Kč do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně vyjádřeným již v žalobě věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů, v souladu s § 156 odst. 1 věta prvá o.s.ř. byl rozsudek vyhlášen veřejně dne 21.11.2022. 3. Soud vyšel z listinných důkazů a to smlouvy o osobní a kreditní kartě a revolvingovém úvěru registrační č. smlouvy [číslo] a č. účtu ke kartě [bankovní účet], VOP, Podmínek a sazebníku poplatků, historického výpisu úvěru [číslo] odstoupení od smlouvy ze dne 31.1.2022 a dodejky, a předžalobní upomínky ze dne 28.2.2022 spolu s podacím lístkem z téhož dne. Těmito listinnými důkazy vzal soud za prokázaný skutkový stav, dle něhož žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o osobní a kreditní kartě, na základě níž byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr až do výše limitu 10 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvenými úroky ve výši 21,99%, žalobkyně požadovala úrok ve výši 11,75 %, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši poměrné části vyčerpané jistiny úvěru. Z odstoupení od smlouvy ze dne 31.1.2022 bylo vzato za prokázané, že žalobkyně uvedeného dne ve smyslu bodu 5.1 písm. a) ve spojení s bodem 5.2 písm. a) Podmínek odstoupila od smlouvy z důvodu porušování smluvních povinností ze stran žalovaného. Z přehledu transakcí a z výpisu z účtu ke kreditní kartě bylo prokázáno porušování závazku ze strany žalovaného, pohyb na úču i dlužná jistina 10 402,03 Kč, dlužné poplatky ve výši 1 140 Kč, které se žalovaný zavázal splácet dle smlouvy ve spojení se sazebníkem, dále kapitalizovaný úrok 2 291,13 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení 401,12 Kč. 4. Z hlediska právního posouzení věci dospět soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla podle § § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen,,o. z.“) uzavřena smlouva o úvěru, podle níž se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Na základě předmětných skutečností shledal soud žalobu po právu a podle § 2395 o.z. uložil žalovanému zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu s příslušenstvím, jak shora uvedeno, dle historického výpisu je žalovaný podle § 1968 s plněním v prodlení počínaje 15.2.2022, o výši úroku z prodlení rozhodl soud podle § 1970 o.z. s odkazem na nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem v částce 800 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 542,03 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z výši 252 Kč O jejich splatnosti k rukám právní zástupkyně žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř., o DPH bylo rozhodnuto podle § 137 odst. 3 o.s.ř., když právní zástupkyně žalobkyně doložila, že je plátcem této daně.