214 C 217/2022-25 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaná byla přihlášeným držitelem televizního přijímače, nedostála však své zákonné povinnosti zaplatit v plném rozsahu televizní poplatek za měsíc říjen 2021 a měsíce leden až březen 2022 včetně a dále nezaplatila ani kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů, v souladu s § 156 odst. 1 věta prvá o.s.ř. byl rozsudek vyhlášen veřejně dne 30.12.2022. 3. Podle předloženého potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků je žalovaná přihlášena jako držitel přijímače od června 2008, odhlášení není evidováno, tomu odpovídá i specifikace dluhu za období za měsíc říjen 2021 a měsíce leden až březen 2022 včetně, v té době činil televizní poplatek částku 135 Kč měsíčně. Žalovaná byla podle předloženého dopisu a doručenky vyzvána k zaplacení dluhu upomínkou ze dne 18. 7. 2022, která byla doručena do datové schránky žalované dne 30.7.2022, jak prokazuje doručenka. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na televizním poplatku zaplatila více, než připouštěla žalobkyně, ani že by přijímač odhlásila před uplynutím rozhodného období nebo že by splňovala podmínky pro osvobození od televizního poplatku. 4. Ze shora uvedených zjištění soud učinil následující skutkový závěr: 5. Žalobkyně je provozovatelem veřejného televizního vysílání a příjemcem televizních poplatků. Televizní poplatek od roku 2008 činil 135 Kč měsíčně, žalovaná však za měsíc říjen 2021 a měsíce leden až březen 2022 televizní poplatek nezaplatila, ačkoli k tomu byla řádně a v přiměřené lhůtě vyzvána. 6. Podle § 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen„ televizní přijímač”). Poplatníkem televizního poplatku je podle § 3 odst. 2 uvedeného zákona fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní, případně drží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc užívá televizní přijímač. Každý poplatník má ohlašovací povinnost, za poplatníka se ale podle § 3 odst. 4 uvedeného zákona považuje i osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků, jestliže je odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, ledaže písemným čestným prohlášením oznámí opak. 7. Podle § 7 odst. 2 uvedeného zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Podle § 10 uvedeného zákona nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněný domáhat. 8. Ze shora uvedeného vyplývá, že žaloba byla podána v plném rozsahu po právu, neboť žalovaná na televizních poplatcích nezaplatila v předmětném období celkem 540 Kč. Žalobkyně v souladu se zákonem uplatnila i nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, žalobkyně se domáhala úroku z prodlení kapitalizovaného pouze do 14. 10. 2022 výši 42,99 Kč. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 540 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč O DPH bylo rozhodnuto podle § 137 odst. 3 o.s.ř., když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem této daně, v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalované uloženo zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.