214 C 222/2021-38 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z jistiny od [datum] s poukazem na to, že mezi společností [právnická osoba], IČO [číslo], jako právním předchůdcem žalobkyně, a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] (fakticky spotřebitelském úvěru), na základě které žalovaný převzal v hotovosti částku [částka], kterou se zavázal zaplatit úvěrujícímu spolu s poplatkem [částka] v 58 měsíčních splátkách po [částka] do [datum]. Jednou ze složek poplatku byla částka [částka] jako sjednaný úrok za celou dobu splácení. Žalovaný úvěr řádně neuhradil, zaplatil jen [částka], a to [datum] částku [částka], která byla započtena na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení do postoupení pohledávky ve výši [částka], dne [datum] částku [částka], která byla započtena na jistinu ve výši [částka] a na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] do postoupení. Dne [datum] a dne [datum] vždy částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] a dne [datum] vždy částku [částka] a dne [datum] částku [částka], tyto částky byly započteny vždy na jistinu, žalobkyně pak v žalobě provedla propočet zákonného úroku z prodlení do [datum]. Žalobkyně se domáhá toliko vydání bezdůvodného obohacení, které představuje nesplacená část jistiny jako rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši [částka] a částkou ve výši [částka] zaplacenou na jistinu, tj. [částka], dále pak požaduje zákonný úrok z prodlení počínaje [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez jednání na základě předložených listinných důkazů, v souladu s § 156 odst. 1 věta prvá o.s.ř. byl rozsudek vyhlášen veřejně dne [datum]. 3. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním: Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 28 11. 2016 a smluvních podmínek soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce, dle níž byla žalovanému v hotovosti proti podpisu poskytnuta částka [částka], kterou se zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka], to vše ve sjednaných 58 splátkách po [částka] měsíčně. Nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaný splatil více než [částka]. 4. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní, seznamu postupovaných pohledávek k této smlouvě a oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky ze dne [datum] žalovanému. 5. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] spolu s podacím lístkem ze dne [datum] soud shledal, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu nejpozději do [datum]. 6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odstavce druhého téhož ustanovení neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením [číslo] Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. V daném případě po provedeném dokazování a zhodnocení všech zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a to bez ohledu na další zkoumání, zda smlouva, která byla mezi účastníky uzavřena, či některá ujednání v ní, jsou platná či nikoli. Částku [částka] žalovaný převzal, však zaplatil na jistinu [částka], zbývající částku [částka] nevrátil. Žalobkyně požaduje po žalovaném pouze uhrazení této zbývající části jistiny, jedná se o částku, kterou by žalovaný musel jakožto bezdůvodné obohacení žalobkyni uhradit i za situace, kdy by smlouva o zápůjčce byla neplatná. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, kromě jistiny přiznal žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z částky [částka] počínaje [datum] do zaplacení. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle 142 odst. 1 o. s. ř., v dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, o DPH bylo rozhodnuto podle § 137 odst. 3 o.s.ř., když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem této daně.