214 C 88/2022-39 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky tvořené příspěvkem žalovaného za nepojištěné motorové vozidlo [registrační značka] ve výši 17 249 Kč, přičemž ohledně vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a dále náklady žalobkyně spojenými s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 2. Soud ve věci nařídil jednání, žalobkyně prostřednictvím právní zástupkyně omluvila svoji neúčast, pokud jde o žalovaného, k jednání se bez omluvy nedostavil, doručení měl vykázané, soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/19693 Sb., občanský soudní řád jednal v jeho nepřítomnosti. 3. Z zprávy Magistrátu města Kladna sice vyplynulo, že od 25.1.2012 je předmětné vozidlo registrováno na [jméno] [příjmení], avšak z výpisu pojištění vozidla vzal soud za prokázané, že osobní automobil [registrační značka] v období od 14.5.2018 do 24.9.2019 pojistil žalovaný jako vlastník u [právnická osoba], č. smlouvy [číslo], pojistná smlouva byla ukončena pro neplacení pojistného. 4. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný neměl ode dne 23.9.2019 do 23.9.2020 k vozidlu sjednáno pojištění, soud však dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaný v rozhodném období od 25. 9. 2019 do 23. 9. 2020 vlastnil osobní automobil s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 500 cm3 zn. 1SR [číslo], který byl v registru vozidel evidovaný jako provozovaný, avšak neměl k němu sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku za 367 dní (od 23.9.2019 do 23.9.2020) nepojištěných dnů ve výši 17 249 Kč (367 x 47 Kč) a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč výzvou ze dne 14. 10. 2020 se stanovením lhůty k plnění v trvání 60 dnů od doručení. Dle sdělení pošty nebyla zásilka č. RR6757602324F adresátem převzata, s tím, že bude vrácena zpět, dle žalobních tvrzení byla výzva doručena dne 29.10.2020. Poté žalovaného o zaplacení příspěvku a nákladů na uplatnění znovu upomínala předžalobní upomínkou. 5. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by provoz vozidla byl v předmětném období pojištěn, že by nastaly okolnosti, pro které by žalovaný neměl povinnost vozidlo mít pojištěné, či že by žalovaný příspěvek žalobkyni zaplatil. 6. Soud danou věc posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) ve znění účinném od 1. 1. 2018. 7. Podle ustanovení § 1 odst. 2 citovaného zákona, nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 8. Podle ustanovení § 4 odst. 1 citovaného zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 cit zákona. To neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 9. Podle ustanovení § 4 odst. 2 citovaného zákona se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 10. Podle ustanovení § 4 odst. 3 citovaného zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 cit. zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. 11. Podle ustanovení § 4 odst. 4 citovaného zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit České kanceláři pojistitelů (dále jen„ Kanceláři“) náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 12. Podle ustanovení § 4 odst. 6 citovaného zákona povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Odst. 7 pak stanoví, že výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 13. Vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění účinném od 1. 1. 2018 v ustanovení § 2 odst. 1 písm. g) stanoví výši denní sazby příspěvku pro uvedené vozidlo na částku 47 Kč. Dle ustanovení § 2a citované vyhlášky činí výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč. 14. Soudem bylo zjištěno, že žalovaný sice neměl sjednané pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 v období od 25.9.2019 do 23. 9. 2020, avšak výzva k zaplacení dlužné částky byla zaslána žalovanému v rozporu s § 4 odst. 6 citovaného zákona, tedy později jak 1 rok po vzniku povinnosti zaplatit příspěvek, neboť povinnost vznikla dne 25. 9. 2019 (nikoli dne 23.9.2019) avšak výzva k zaplacení se datuje ke dni 14. 10. 2020. Žalobkyně tak nemá právo na zaplacení příspěvku, a to konkrétně za období od 23. 9. 2019 do 13. 10. 2019, neboť v důsledku plynutí času a nezaslání včasné výzvy za celé období, nárok na úhradu příspěvku v tomto rozsahu 21 dní ve výši 987 Kč zanikl. Ve zbylém rozsahu, tedy od 14. 10. 2019 žalobkyni právo na úhradu příspěvku ve výši 16 262 Kč nezaniklo, a proto má nárok na jeho úhradu spolu s náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, celkem 16 562 Kč. Žalobkyni náleží také úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen,,o.z.“), ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, a to podle § 1968 o.z. počínaje 29.12.2020. 15. Co do zbytku požadovaného nároku s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta, což obráží výrok II. rozsudku. 16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci úspěch 94% a neúspěch 6%, odečtením procenta neúspěchu od procenta úspěchu, přísluší žalobkyni právo na náhradu nákladů ve výši 88% Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným a doměřeným soudním poplatkem v částce 1 000 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 549 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 189 Kč, celkem 2 452 Kč, což s ohledem na 88% nároku na náhradu nákladů řízení představuje částku 2 157,70 Kč O jejich splatnosti k rukám právní zástupkyně žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o.s.ř., o DPH bylo rozhodnuto podle § 137 odst. 3 o.s.ř., když právní zástupkyně žalobkyně doložila, že je plátcem této daně. 17. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši 800 Kč, avšak ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. Soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soudní poplatek žalobkyni doměřil.