215 C 148/2022-32 — Okresní soud v Kladně

1. [právnická osoba], se, prostřednictvím návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podaného u Okresního soudu v Kladně dne 1. srpna 2022, domáhal na žalovaném [celé jméno žalovaného] zaplacení částky 2 928, 9495 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že mezi jeho právním předchůdcem společností [právnická osoba], a žalovaným byla prostřednictvím komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě došlo k poskytnutí částky 1 400 Kč žalovanému, ten ji však ve lhůtě splatnosti neuhradil. Následně došlo mezi předchůdcem a žalobcem k postoupení pohledávky, a proto žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, ten však do dne podání žaloby ničeho nezaplatil. 2. Platební rozkaz nebyl zdejším soudem vydán z důvodu pochybností o oprávněnosti pohledávky žalobce. 3. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobcem nijak nevyjádřil ani neučinil žádné z jeho tvrzení sporným, a rezignoval tak na svoji obranu v této věci. 4. Soud věc projednal v ústním jednání, k němuž řádně předvolal zástupce žalobce i žalovaného, kteří se jej však nezúčastnili, přičemž zástupce žalobce se omluvil, aniž požádal o odročení jednání, a žalovaný se nedostavil bez omluvy. Soud ho tak nemohl žalobce poučit ve smyslu § 118a občanského soudního řádu o nutnosti označení důkazů k prokázání svého tvrzení o tom, že předmětná pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce, neboť takovéto poučení je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen toto poučení sdělovat účastníkovi jiným způsobem ani odročovat kvůli němu jednání ve věci (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, spisová značka 28 Cdo 3665/2009). Soud proto jednal proto v nepřítomnosti obou účastníků ve smyslu § 101 odstavce 3 občanského soudního řádu, kdy vycházel z obsahu spisového materiálu a ze všech provedených důkazních prostředků. 5. Soud provedl v řízení dokazování níže uvedenými listinami, z nichž vzal za prokázané následující skutečnosti. 6. Ze smlouvy o úvěru číslo B0001880314080862, ze dne 20. července 2020, která není opatřena vlastnoručním ani zaručeným elektronickým podpisem žalovaného, bylo prokázáno, že na jejím základě měl být žalovanému dne 20. července 2020 poskytnut úvěr ve výši 1 400 Kč. 7. Z oznámení ze dne 20. ledna 2022 bylo soudem prokázáno, že žalovaný byl společností [právnická osoba], informován o postoupení pohledávky z úvěrové smlouvy [číslo] na žalobce, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. ledna 2022. 8. Z předžalobní upomínky ze dne 20. ledna 2022, jejíž doručení žalovanému je dokládáno poštovním podacím lístkem, bylo soudem prokázáno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení svého dluhu z úvěrové smlouvy [číslo] uzavřené dne 20. července 2020. 9. Po zhodnocení shora provedeného dokazování soud prokázal následující skutkový a právní stav věci. 10. Žalobce se svým podáním domáhal zaplacení částky 2 928,94 Kč na základě smlouvy o úvěru číslo [anonymizováno], která byla uzavřena s jeho předchůdcem, soudu však nijak nedoložil samotné postoupení pohledávky, tedy konkrétní smlouvu o postoupení pohledávek. Naopak ve věci založil oznámení o postoupení pohledávky i předžalobní upomínku, které se však vztahovaly k úvěrové smlouvě [číslo]. 11. Soud při svém rozhodování postupoval podle následujících právních předpisů platných v době porušení povinnosti, a proto též rozhodných pro posouzení a rozhodnutí v projednávané věci. 12. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Podle § 1880 odstavce 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 14. Soud na základě shora provedeného dokazování uzavřel, že nebyla prokázána aktivní procesní legitimace žalobce k podání žaloby, a proto ji soud bez dalšího v plném rozsahu zamítl. 15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavce 1 občanského soudního řádu, neboť žalovaný sice měl ve věci plný úspěch, avšak žádné náklady k náhradě neuplatnil a nevyplývají ani z obsahu spisového materiálu. 16. Žalobce při podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, jenž nebyl soudem vydán, zaplatil soudní poplatek toliko ve výši 400 Kč. Je proto povinen, podle položky 2 odstavce 2, ve spojení s položkou 1 odstavce 1 písmena a), sazebníku poplatků zákona [číslo] Sbírky, o soudních poplatcích, zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč.