217 C 207/2022-21 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce, kterou žalovaná v plném rozsahu nevrátila. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz čj.: EPR [číslo] ze dne 6. 9. 2022, který byl pro nedoručení do vlastních rukou žalované v celém rozsahu zrušen. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Podle předložené smlouvy o zápůjčce podepsané oběma stranami půjčila žalobkyně žalované dne 14. 5. 2021 částku 36 000 Kč, žalovaná peníze převzala před podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně počínaje dnem 14. 6. 2021, nicméně na zápůjčku nic nevrátila, když opak nebyl z její strany ani tvrzen. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 19. 7. 2022 ve spojení s poštovní dodejkou má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení zápůjčky nejpozději do 31. 8. 2022, což žalovaná nesplnila (něco jiného opět ani netvrdila). 5. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Účastníci sjednali dne 14. 5. 2021 smlouvu o zápůjčce, podle které žalovaná převzala částku 36 000 Kč, kterou se zavázala zaplatit ve sjednaných splátkách, což ale nesplnila, žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení zápůjčky nejpozději do 31. 8. 2022, avšak ani po této výzvě žalovaná nic nezaplatila. 6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc, tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle ust. § 2392 odst. 1 o. z., lze při peněžité zápůjčce sjednat úroky. Podle § 2394 o.z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 7. Ze shora uvedené vyplývá, že žalovaná nesplnila svou povinnost vrátit žalobkyni splatnou zápůjčku, kterou převzala, protože ke dni výzvy k zaplacení byla v prodlení již se dvěma splátkami, stala se zápůjčka v souladu s § 2394 o.z. splatná celá ke dni 31. 8. 2022. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni podle § 2390 o.z. dlužnou zápůjčku ve výši 36 000 Kč. 8. Vedle nároku na zaplacení jistiny žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti půjčky, tj. ode dne 1. 9. 2022. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 212,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 440 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36 000 Kč sestávající z částky 2 540 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 270 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 250 Kč ve výši 1 522,50 Kč.