217 C 212/2021-56 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že jde o dluh žalované ze smlouvy o zprostředkovatelské činnosti [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovanou. Na základě této smlouvy žalovaná pro pojišťovnu vykonávala zprostředkovatelskou činnost při uzavírání pojistných smluv a likvidaci pojistných událostí. Za tuto činnost jí pojišťovna vyplatila provize. Dle smlouvy a interního předpisu pojišťovny, který byl pro smluvní vztah mezi žalovanou a pojišťovnou závazný, v případě, že klient smlouvu o finančním produktu předčasně ukončil, či došlo ke snížení plnění ze smlouvy pro pojišťovnu, byla žalovaná zavázána část provize, na kterou v důsledku předčasného skončení smlouvy o finančním produktu, nebo její změny ztratila nárok, vrátit. Žalované tak vznikla povinnost vrátit k dubnu 2016 provize vyplacené v celkové částce 95 537,80 Kč. Ke dni podání žaloby poté dluh na vyplacených provizích, na něž nevznikl nárok a naopak vznikla povinnost je vrátit, činil 46 036 Kč. Žalovaná svůj dluh co do důvodu a výše písemně uznala dne [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka pojišťovny za žalovanou postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. 2. V průběhu řízení, podáním ze dne [datum], navrhla žalobkyně schválení smíru shora v I. výroku tohoto rozsudku uvedeného znění, žalobkyní podepsaný návrh smíru k návrhu připojila. V návrhu dále uvedla, že podepsaný smír s návrhem na jeho schválení souběžně soudu zasílá také žalovaná. 3. Žalovaná se k žalobě i přes výzvu soudu nevyjádřila, přestože žalobu a výzvu osobně převzala dne [datum]. Žádný návrh na schválení smíru s podepsaným smírem soudu nedoručila. 4. Dne [datum] bylo ve věci podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) bylo ve věci jednáno v nepřítomnosti účastníků, kteří, ač řádně předvoláni, se bez omluvy nedostavili. 5. Z úřední činnosti je soudu známo, že společnost [právnická osoba] zanikla sloučením ve společnost žalobkyně. Ze smlouvy o obchodním zastoupení a o pomoci při správě [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovanou ve spojitosti s interním předpisem [právnická osoba] PS [číslo] odměňování distribučního kanálu VPA retail, a to čl. 2 [číslo] a [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná se zavázala pro pojišťovnu zprostředkovávat obchody, zejména vyhledávat zájemce o pojištění a další finanční služby, jakož i jménem pojišťovny uzavírat smlouvy, za což jí od pojišťovny náleží provize, kdy výši odměny, formu, způsob a termín výplaty stanoví interní předpis VPN [číslo]. Podle interního předpisu právo na provizi zaniká při snížení předepsaného pojistného v prvním roce trvání pojištění. Základem pro výpočet provize za změnu je rozdíl nového a původního předepsaného pojistného. Pokud je rozdíl záporný, zaniká v odpovídajícím rozsahu právo na provizi, která již byla vyplacena. Splatnost vratky provize je 25. dne kalendářního měsíce následujícího po datu provedené změny. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] má soud za prokázané, že pohledávka ze smlouvy o zprostředkovatelské činnosti pojišťovny za žalovanou byla postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Z prohlášení o uznání dluhu a dohody o způsobu zaplacení pohledávky podepsaného žalovanou nejpozději dne [datum], jak prokazuje podací razítko žalobkyně, bylo prokázáno, že žalovaná vůči žalobkyni co do důvodu a výše písemně uznala svůj splatný dluh ze smlouvy o pojišťovacím zprostředkování ze storno provizí ke dni [datum] ve výši 63 536 Kč, taktéž se zavázala splatný dluh zaplatit v 25 splátkách nejpozději do dne [datum]. Z předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně žalované ve spojení s poštovním podacím archem bylo prokázáno vyzvání žalované k zaplacení dluhu před podáním žaloby. Z emailové komunikace mezi právním zástupcem žalobkyně a žalovanou bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalované návrh smíru a opakovaně se jí dotazovala, zda s ním souhlasila a zaslala jej podepsaný soudu, na což žalovaná reagovala emailem ze dne [datum], v němž potvrzuje, že podepsaný návrh na schválení smíru dne [datum] soudu posílá. 6. Podle § 99 odst. 1 o.s.ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Podle § 99 odst. 2 věty první o.s.ř. soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje. V projednávaném případě byl soudu doručen návrh na schválení smíru pouze ze strany žalobkyně, žalovaná zůstala v tomto směru, jako i celkově v řízení, nečinná. Za stavu, kdy účastníci neuzavřeli smír a oba nepodali soudu návrh na jeho schválení ve smyslu § 99 odst. 1 o.s.ř., soud návrh žalobkyně na schválení smíru a contrario § 99 odst. 1 o.s.č. zamítnul, neboť zde žádný smír ke schválení nebyl. 7. Protože smlouva o zprostředkování byla uzavřena před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), posoudil soud prokázaný skutkový stav dle § 3028 odst. 1,3 NOZ podle právních předpisů účinných v době uzavření smlouvy, tj. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obchodní zákoník“) a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ SOZ“) 8. Podle § 642 obchodního zákoníku smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že bude vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zájemce měl příležitost uzavřít určitou smlouvu s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli úplatu (provizi). Podle § 644 obchodního zákoníku zprostředkovateli vzniká nárok na provizi, je-li uzavřena smlouva, jež je předmětem zprostředkování. 9. Podle § 558 SOZ ve spojení s § 1 odst. 2 obchodního zákoníku uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. 10. Po zhodnocení shora provedeného dokazování soud ze smlouvy o zprostředkovatelské činnosti dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (když oznámení o postoupení pohledávky prokazuje postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni podle § 1879 a § 1880 odst. 1 NOZ) byla uzavřena podle § 642 obchodního zákoníku smlouva o zprostředkování, na základě které zájemce (pojišťovna) vyplatil žalované provize, přičemž v souladu se smlouvou o zprostředkování ve spojení s interním předpisem o odměňování žalované vznikl ke dni [datum] vůči žalobkyni dluh ze storno provizí ve výši 63 536 Kč. Žalovaná v řízení netvrdila nic, co by zákonnou vyvratitelnou domněnku vyvracelo, popř. netvrdila, že by ke dni rozhodnutí soudu na storno provizích dlužila méně, než je žalováno. Naopak z emailové komunikace účastníků má soud za prokázané, že nárok žalobkyně žalovaná nijak nerozporovala. Soud proto podle § 642 obchodního zákoníku ve spojení se smlouvou o zprostředkování uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 46 036 Kč. 11. Z uznání dluhu má soud za prokázané, že částka 46 036 Kč byla splatná nejpozději 21. 2. 2018. K prokázání dřívější splatnosti žalobkyně v řízení dosud označila a předložila shora uvedený interní předpis pojišťovny, který však neprokazuje, kdy v jednotlivých zprostředkovaných případech došlo ke snížení pojistného, v důsledku čehož dle interního předpisu a smlouvy mezi žalovanou a pojišťovnou vznikl pojišťovně nárok na vrácení vyplacené provize (případně částečně). Při ústním jednání měl soud v úmyslu vyzvat žalobkyni po kvalifikovaném poučení v tomto směru k doplnění tvrzení, k označení a předložení důkazních prostředků. Svou neúčastí na ústním jednání se žalobkyně o poučení připravila. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní k prokázání svého tvrzení, že splatnost celého dluhu žalované nastala dříve než [datum], tj. ke dni [datum]. Soud tak vyšel z prokázané splatnosti dluhu dne [datum]. Podle § 365 a § 369 obchodního zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. soud uložil žalované povinnost zaplatit úrok z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení, co do zbytku byl nárok na úrok z prodlení zamítnut pro neunesení důkazního břemene. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 406,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného a doměřeného soudního poplatku v částce 2 303 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 46 036 Kč sestávající z částky 2 980 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 490 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 350 Kč ve výši 1 753,50 Kč. 13. Soudní poplatek byl doměřen dle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou1 písm. b) sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o s