218 C 20/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne 5. 9. 2013 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru k ČSOB kreditní kartě. Touto smlouvou byl žalovanému zřízen kartový účet č. [bankovní účet] a žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ke kartovému účtu do výše úvěrového limitu 20 000 Kč. Žalovaný úvěr průběžně čerpal, ale své závazky neplnil řádně a včas, proto žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný ke dni 15. 10. 2021. Po marném upomínání žalovaného se žalobkyně se svým nárokem obrátila na soud. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Podle žádosti o poskytnutí úvěru ke kreditní kartě ze dne 5. 9. 2013, oznámení o poskytnutí úvěru ke kreditní kartě ze dne 5. 9. 2013, žádosti žalovaného o změnu úvěrového limitu a oznámení žalobkyně o změně úvěrové smlouvy ze dne 24. 6. 2014, zřídila žalobkyně pro žalovaného úvěrový účet č. [bankovní účet] a poskytla žalovanému k účtu kreditní kartu. Úvěrový limit byl nejprve sjednán ve výši 10 000 Kč, od 24. 6. 2014 byl k žádosti žalovaného navýšen na 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z vyčerpané částky, minimálně ve výši 500 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 21,90 % ročně. Podle výpisu z úvěrového účtu žalovaného ke dni 21. 12. 2017 došlo ke snížení úrokové sazby na 19,90 % ročně, aktuální výše úvěrového limitu činila 40 000 Kč. Z transakční historie bylo zjištěno, že žalovaný úvěr průběžně čerpal, dostal se však do prodlení s hrazením sjednaných splátek. Žalobkyně proto dopisem ze dne 17. 10. 2021 prohlásila celý dluh za splatný ke dni 15. 10. 2021. Ke dni podání žaloby činila dlužná jistina úvěru 44 584,93 Kč Vedle toho se žalobkyně domáhá úroku z úvěru ve snížené sazbě 8,05 % ročně a zákonného úroku z prodlení. Žalovaný byl o zaplacení opakovaně upomínán, naposledy předžalobní upomínkou ze dne 3. 1. 2022. 4. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na předmětný úvěr zaplatil více, než připouštěla žalobkyně, ať již před zesplatněním úvěru, či poté. Soud tedy vycházel z toho, že nic víc uhrazeno nebylo. 5. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. O tom ale z obsahu spisu nic nevyplývá, proto soud věc posoudil podle právních předpisů ve znění do 31. 12. 2013. 6. Podle ustanovení § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obchodní zákoník“), se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 502 obchodního zákoníku je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Podle § 506 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu více než tří měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy. Podle ustanovení § 273 odst. 1 obchodního zákoníku, lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. Podle ustanovení § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 7. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 497 obchodního zákoníku. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěrový limit ve výši 40 000 Kč, z nějž žalovaný prostřednictvím kreditní karty vyčerpal finanční prostředky ve shora uvedené výši. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a od úvěrové smlouvy odstoupila. V souladu s ustanovením § 351 odst. 2 obchodního zákoníku tak žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z úvěru i úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 408 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 230 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44 584,93 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.