219 C 105/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným účastnické smlouvy a následně dodatky k těmto smlouvám, na základě kterých žalobkyně poskytla žalovanému 2 kusy zboží Huawei Y5 2018 (dále také jen zboží), přičemž žalovaný za toto zboží zaplatil pouze 590 Kč. Zbytek kupní ceny ve výši 5 000 Kč mu byl poskytnut jako sleva podmíněná tím, že budou dodrženy sjednané podmínky, neboť žalovaný nezaplatil první fakturu. Jelikož žalovaný sjednané podmínky nedodržel, požaduje žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 5 000 Kč představující podmíněnou slevu na zařízení. 2. Žalovaný se ve věci vyjádřil prostřednictvím svého opatrovníka tak, že smlouva je neplatná, neboť byla uzavřena v rozporu s právními předpisy chránícími spotřebitele. Závazek žalovaného byl nepřiměřený vzhledem k získanému plnění. Z předložených listin pak není patrné, že smlouvy skutečně uzavřel žalovaný. 3. Z předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dodatky k účastnickým smlouvám, na základě kterých došlo k uzavření kupní smlouvy, jejímž předmětem byla koupě koncových zařízení, a to 2 kusů telefonu Huawei Y5 2018, přičemž byla sjednána podmíněná sleva ve výši 2 500 Kč. Sleva byla podmíněna tím, že bude dodržena sjednaná doba trvání účastnické smlouvy, která činila 24 měsíců. Pro případ prodlení žalovaného bylo sjednáno oprávnění žalobkyně požadovat poskytnutou slevu na zařízení. Z vrubopisů a z vyúčtování bylo zjištěno, že žalovanému byla z důvodů porušení sjednaných podmínek dne 22. 6. 2020 vyfakturována částka 5 000 Kč představující doúčtovanou slevu k zařízením. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby upomínala žalovaného o zaplacení. 4. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dle odst. 2 téhož ustanovení neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. Podle § 1746 odst. 2 o.z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 5. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je aktuálně nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. 6. Po právní stránce soud věc zhodnotil tak, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smluv o poskytování služeb elektronických komunikací. Jedná se o smlouvy nepojmenované. Dále si účastníci sjednali kupní smlouvy na koncová zařízení, na jejichž koupi byla žalovanému poskytnuta sleva podmíněná tím, že žalovaný dodrží sjednané podmínky. Žalovaný však sjednané podmínky porušil, proto je povinen zaplatit žalobkyni podmíněnou slevu představující zbytek kupní ceny za zařízení. O tom, že smlouvy uzavřel právě žalovaný, soud neměl žádnou pochybnost. Proto soud žalobě vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku ve lhůtě splatnosti, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1969 a § 1970 o.z. v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 808 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, a to konkrétně za předžalobní výzvu a návrh ve věci samé. Dále žalobkyně náleží náhrada nákladů za zastoupení advokátem dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 1 000 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 4. 5. 2022 včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 4. 5. 2022 náhrada 382 Kč za 56 ujetých km (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 5,9 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 982 Kč ve výši 626 Kč.