224 C 73/2022-46 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalobkyně jakožto přední poskytovatel služeb elektronických komunikací poskytující též služby volání na informační službu [číslo], barevné linky tyto služby (platební transakce) poskytla žalované v období od 23. 7. 2018 do 22. 10. 2018 a to na základě smlouvy o poskytování služeb O2. Tyto poskytované a využívané služby [číslo] byly žalované pravidelně měsíčně vyúčtovány stejně jako ostatní služby a to fakturou [číslo] za zúčtovací období 23. 7. 2018 do 22. 8. 2018 se splatností 10. 9. 2018 ve výši 503,50 Kč (500 Kč za platební transakce a 3,50 Kč za informační služby), fakturou [číslo] za zúčtovací období 23. 8. 2018 do 22. 9. 2018 se splatností 10. 10. 2018 ve výši 1 168 Kč (platební transakce) a fakturou [číslo] za zúčtovací období 23. 9. 2018 do 22. 10. 2018 se splatností 14. 11. 2018 ve výši 2 022 Kč (platební transakce). Vzhledem k tomu, že žalovaná za poskytnuté služby nezaplatila, byla ze strany žalobkyně několikrát upomínána. Žalovaná však tyto služby u žalobkyně nereklamovala, ale ani neuhradila, žalobkyně se tedy se svým nárokem obrátila na soud. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení do spisu založila ceník, osvědčení o registraci, účastnickou smlouvu včetně všeobecných podmínek pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, vyúčtováním [číslo] [číslo] [číslo] zrušením poskytování služeb a pokusem o smír. 4. Z provedených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že žalovaná byla dle shora uvedených vyúčtování odběratelem služeb žalobkyně, žalobkyně jí vyúčtovala k zaplacení mj. platební transakce v celkové výši 3 693,50 Kč Smluvní vztah stran byl upraven smlouvou včetně všeobecných podmínek a ceníkem služeb. Dopisem ze dne 7. 1. 2019 zrušila žalobkyně poskytování služeb žalované pro nezaplacení a vyzvala ji k úhradě dluhu. 5. Podle tvrzení žalobkyně žalovaná dluh neuhradila, to ostatně ani sama v řízení netvrdila, neuplatnila žádnou obranu. 6. Podle § 129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb. Český telekomunikační úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost na straně jedné a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kteréhokoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Podle § 7 odst. 1 uvedeného zákona je komunikační činností mimo jiné poskytování služeb elektronických komunikací. Službou elektronických komunikací se podle § 2 písm. n) uvedeného zákona rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací. Nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. V případě služeb, které pouze svůj obsah nabízejí prostřednictvím elektronických komunikací na speciálně zpoplatněných číslech, tedy rozhoduje soud. 7. Soud po provedeném dokazování shledal žalobu zcela po právu a rozhodl tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni dlužnou částku včetně zákonného úroku z prodlení. Mezi stranami byla uzavřena nepojmenovaná smlouva podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na základě této smlouvy žalobkyně poskytovala žalované sjednané služby elektronických komunikací a také službu platební transakce, za žalovanou takto uhradila cenu služeb, kterou jí žalovaná nezaplatila. 8. Žalovaná se beze sporu do prodlení s peněžitým plněním dostala, úrok byl žalobkyni přiznán z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti posledního vyúčtování, tj. od 15. 11. 2018, podle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z., přičemž výši úroků stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., soud neshledal důvod pro její prodloužení či k plnění ve splátkách.