228 C 128/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaná jako provozovatel vozidla neměla v období ode dne 2. 6. 2020 do dne 30. 9. 2020, tj. celkem 121 dní, sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla – osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód]. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek ve výši 7 865 Kč (65 Kč za den), k jehož zaplacení žalovanou vyzvala, za což jí dále náleží úhrada nákladů spojených s mimosoudním vymáháním ve výši 300 Kč. Výzvu k zaplacení příspěvku a nákladů žalobkyně odeslala dne 13. 1. 2021. Žalovaná na příspěvek a náhradu dosud nic neuhradila. Žalobkyně rovněž požaduje zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud zjistil následující skutečnosti. 4. Výzvou k úhradě ze dne 13. 1. 2021 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení příspěvku do svého garančního fondu a náhrady nákladů uplatnění (obojí vyčíslené v žalované výši) do 60 dnů od doručení za období od 2. 6. 2020 do 30. 9. 2020. Výzva se týkala vozidla s r. z. 5U84507, [VIN kód], které v tomto období nebylo pojištěno na odpovědnost z jeho provozu. Výzva dále obsahuje důvody vzniku nároku na příspěvek (údaje o nepojištění vozidla) a poučení žalované o jejích právech a povinnostech včetně možnosti doložit okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Poučení o možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů u soudu v ní není uvedeno. Informace o odeslání prokazuje, že žalobkyně dne 18. 1. 2021 výzvu žalované doručila. 5. Kupní smlouvou ze dne 16. 3. 2020 se [jméno] [příjmení] zavázal prodat výše uvedené vozidlo žalované jako kupující. Kupní cenu ve výši 80 000 Kč byla žalovaná povinna zaplatit bezhotovostně ve splátkách po 5 000 Kč s tím, že první splátka byla zaplacena v hotovosti dne 16. 3. 2020. Dále bylo mj. sjednáno, že do doby zaplacení kupní ceny je prodávající vlastníkem vozidla a kupující jeho provozovatelem. Prodávající i žalovaná jsou na smlouvě podepsáni. 6. Žalobkyně neprokázala, že žalovaná byla v předmětném období skutečným vlastníkem nebo provozovatelem výše uvedeného vozidla či takto alespoň byla zapsána v registru silničních vozidel. S ohledem na to, že v kupní smlouvě byla sjednána tzv. výhrada vlastnického práva podle § 2132 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (tedy že k převodu vlastnického práva na žalovanou dochází až okamžikem zaplacení kupní ceny), nemůže tato smlouva sama o sobě prokázat, že žalobkyně se skutečně vlastníkem vozidla stala. Rozhodující skutečností totiž bylo, zda žalovaná celou kupní cenu opravdu zaplatila, a popř. kdy (zda se tak stalo před začátkem období, za něž žalobkyně požaduje příspěvek). To však žalobkyně netvrdila ani neprokázala. Žalobkyně ani neprokázala, že žalovaná je skutečnou provozovatelkou vozidla, neboť z pouhého prohlášení v kupní smlouvě, že tomu tak bude, nelze mít za to, že žalovaná následně vozidlo opravdu provozovala (užívala k provozu). 7. Soud měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnila tvrzení a označila důkazy k tomu, zda ve výzvě k úhradě příspěvků žalovanou poučila o možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů žalobkyně u soudu (jak vyžaduje § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu a žalobkyně to rovněž netvrdila a neprokázala); a aby označila důkazy k prokázání skutečnosti, že žalovaná zaplatila celou kupní cenu vozidla (včetně tvrzení a prokázání toho, kdy se tak stalo), popř. že vozidlo v předmětném období skutečně provozovala, anebo aby tvrdila a označila důkazy k tomu, zda žalovaná byla v předmětném období zapsána v registru silničních vozidel jako vlastník nebo provozovatel vozidla. Jelikož se však žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání. Po účastníkovi lze spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud ani není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomu jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Nelze tedy než uzavřít, že žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a důkazní ohledně výše uvedených skutečností (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) a § 120 odst. 1 o. s. ř.). 8. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 9. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 2 písm. a) a b) při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle odst. 6 povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Podle odst. 7 výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 10. Žalobkyně neprokázala, že by žalovaná byla v předmětném období vlastníkem nebo provozovatelem výše uvedeného vozidla či byla takto zapsána v registru silničních vozidel (§ 4 odst. 1 a 2 zákona o pojištění odpovědnosti), a proto proti ní nemá právo na zaplacení příspěvku a nákladů na jeho vymáhání (jinak řečeno žalovaná není ve věci pasivně legitimována). Kromě toho žalobkyně netvrdila a neprokázala, že by žalovanou poučila o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu, jak vyžaduje § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a její nárok proti žalované tak ani nemohl vzniknout. 11. Ze shora uvedených důvodů soud prvním výrokem žalobu v plném rozsahu jako nedůvodnou zamítl. 12. Druhým výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, měla by proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů proti neúspěšné žalobkyni. Žádné náklady řízení jí však nevznikly, žádný z účastníků proto nemá právo na jejich náhradu.