229 C 16/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou uzavřela s žalovaným prostřednictvím elektronických prostředků na dálku, a na základě které mu poskytla na bankovní účet prostředky [částka], žalovaný se je zavázal uhradit spolu s poplatkem za čerpání ve výši 20 % z čerpané jistiny, tj. [částka] a úrokem ve výši 20 % měsíčně z poskytnuté částky (od druhého měsíce po čerpání úvěru), v případě zesplatnění činil úrok 15 % ročně s tím, že úrok se na konci měsíce stává součástí jistiny, stejně jako poplatek a smluvní pokuta. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] měsíčně (pouze v prvních třech měsících prodlení). Žalovaný řádně a včas nesplácel, celkem uhradil [částka], proto se dluh stal splatným ke dni [datum] a žalovaný dluží [částka], přičemž neuhradil ničeho ani k předžalobní upomínce. 2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu. Tvrdila, že peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty [datum] na základě smlouvy uzavřené téhož dne elektronicky s elektronickým podpisem, jedná se o písemnou smlouvu, která je uložena na serveru žalobkyně a v uživatelském účtu žalovaného, jeho totožnost byla ověřena skrze občanský průkaz a výpis z účtu. Žalobkyně účtovala žalovanému poplatek za čerpání úvěru [částka], úrok dle výpisů činil celkem [částka] a smluvní pokuta celkem částku [částka]. Úvěruschopnost byla prověřována prostřednictvím lustrací v registrech a posouzením údajů zjištěných od žalovaného. Splatnost první splátky ve výši [částka] nastala [datum]. Žalovaným byly uhrazeny částky [částka], [částka], [částka] a [částka] v období od října 2020 do dubna 2021. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Z nařízeného jednání se žalobkyně omluvila, odročení nežádala, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků. 4. Takto soud na základě předložených důkazů, tj. smlouvy o uživatelském účtu, smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo], žádosti o úvěr, výpisů k úvěru, výpisu z účtu žalobkyně, výpisů z účtu žalovaného u [právnická osoba] a [právnická osoba] a předžalobní upomínky spolu s dokladem o odeslání, dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně prokázala, že dne [datum] převedla na účet č. [bankovní účet] částku [částka]. Vlastnictví předmětného účtu žalovaným včetně dispozičního práva v rozhodném období bylo prokázáno jednak výpisy z účtu, jednak sdělením banky, které si soud vyžádal. Výzvou odeslanou dne [datum] zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky [částka] ve lhůtě do [datum]. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli distančním způsobem smlouvu o revolvingovém úvěru, jejímž předmětem mělo být poskytnutí úvěru do limitu [částka] s prvním čerpáním ve výši maximálně [částka] s tím, že žalovaný se měl zavázat úvěr splácet shora uvedených způsobem, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listiny označené jako„ smlouva o revolvingovém úvěru [číslo]“ ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k dohodě, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky včetně dalších sjednaných závazků (jak shora uvedeno) vrátit. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalovaného na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalovaného, není dostatečnou evidencí jeho projevu vůle. 5. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, že uzavřela smlouvu právě s žalovaným v tvrzeném rozsahu. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). 6. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne [datum] o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen nařízení), vše ve znění účinném v době tvrzeného právního jednání. 7. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení pro účely tohoto nařízení se rozumí„ elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. 9. Zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi žalobkyní a žalovaným, ať už v písemné či ústní formě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků, podstatnou náležitostí je však elektronický podpis jednající osoby. Prostý elektronický podpis pak nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. Nadto nebylo v řízení prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám (jak tvrdila žalobkyně). Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis, přičemž k předloženým listinám nebyl připojen ani prostý elektronický podpis. Ani z dalších předložených listin soud sjednání dohody mezi stranami v tvrzeném rozsahu nezjistil. 10. V řízení naopak bylo prokázáno, že žalobkyně převedla žalovanému na účet v jeho vlastnictví částku [částka], přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaný v řízení neuplatnil ani žádnou obranu, by žalobkyně podle ust. § 2991 o. z. měla právo na vrácení těchto prostředků z titulu bezdůvodného obohacení. Jelikož však žalobkyně sama tvrdila, že žalovaný jí uhradil celkem [částka], dospěl soud k závěru, že žalovaný poskytnuté prostředky téměř dvojnásobně přeplatil a žádné bezdůvodné obohacení na jeho straně tudíž nevzniklo. Z uvedených důvodů soud žalobu zamítl v celém rozsahu. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení za situace, kdy ve věci byl zcela úspěšný žalovaný, kterému však dle obsahu spisu v souvislosti s rubrikovaným řízením žádné náklady nevznikly. 12. Soudní poplatek byl žalobkyní uhrazen ve výši [částka], avšak dle pol. 2 odst. 2 ve spojení s pol. 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, činí poplatek [částka], soud proto uložil podle § 1 odst. 1 písm. a) citovaného zákona žalobkyni povinnost doplatit soudní poplatek.