10 C 45/2021-279 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou proti žalovanému domáhala určení výživného pro rozvedenou manželku. Požadovala výživné za období od [datum] do [datum], s tím, že za dobu od [datum] do [datum] žádala po žalovaném výživné ve výši 20 000 Kč měsíčně a za dobu od [datum] do [datum] výživné ve výši 22 500 Kč měsíčně. Uvedla, že účastníci jsou bývalí manželé. Ještě za trvání manželství soud I. stupně na návrh žalobkyně uložil žalovanému rozsudkem ze dne 12. 11. 2020 č. j. 8 C 34/2019 – 277 platit ve prospěch žalobkyně výživné z titulu nerozvedené manželky ve výši 15 000 Kč měsíčně. Citovaný rozsudek, potvrzený Krajským soudem v Praze ze dne 6. 4. 2021 č.j. 23 Co 19/2021 - 331, nabyl právní moci dne [datum]. 2. Manželství žalobkyně a žalovaného, uzavřené dne [datum], bylo pravomocně rozvedeno ke dni [datum]. Návrh na rozvod manželství podal žalovaný, žalobkyně však s rozvodem nesouhlasila a soud I. stupně rozsudkem ze dne 12. 1. 2021 č.j. 18 C 36/2019 - 158 návrh zamítl. Krajský soud v Praze jako soud odvolací ale rozsudkem ze dne 27. 5. 2021 č. j. 27 Co 89/2021 - 192 manželství účastníků rozvedl. Oba soudy učinily závěr, že žalobkyně se na rozvratu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílela. Žalobkyně uvedla, že je osobou, které rozvodem vznikla zvlášť závažná újma. Rozvod pro žalobkyni znamenal reálnou hrozbu propadu do sociální tísně, nemá možnost zajistit si důstojné bydlení. Byla uznána částečně invalidní – invalidita I. stupně, není zaměstnaná a stále se nachází v registru uchazečů o zaměstnání u příslušného Úřadu práce. Její příjem tak tvoří pouze částečný invalidní důchod ve výši 5 850 Kč, od [datum] ve výši 6 894 Kč měsíčně. Jsou vůči ní vymáhány pohledávky ve prospěch [právnická osoba], které vznikly za trvání manželství, kdy již žalovaný žalobkyni nepřispíval na domácnost a nezbývalo, nežli uvedenou situaci řešit půjčkami. 3. Žalobkyně v době podání žaloby uvedla, že dosud žije v místě trvalého bydliště v [anonymizováno] v domě žalovaného a sdílí společnou domácnost se zletilým synem účastníků. Za užívání domu ani za náklady spojené s bydlením žalobkyně neplatí ničeho, avšak žalovaný žalobkyni na úhradu oprávněných potřeb (jídlo, hygiena, ošacení atd.) ničím nepřispívá. Náklady na stravu pro sebe a zletilého syna žalobkyně odhaduje na 10 000 Kč měsíčně, na drogerii a další potřeby pro domácnost vynaloží žalobkyně za oba dva cca 5 000 Kč měsíčně, za jízdné 800 Kč měsíčně. Částku 2 000 Kč měsíčně žalobkyně vynakládá za tarify pro sebe a pro syna, 960 Kč ročně za odvoz odpadků za svou osobu. Náklady žalobkyně stoupají v souvislosti s nepříznivým zdravotním stavem svým i zdravotním stavem syna účastníků, kterému byl rovněž přiznán invalidní důchod I. stupně, neboť trpí psychickými problémy. Žalovaný se, na rozdíl od žalobkyně, nachází ve velmi dobrých finančních poměrech, vlastní několik nemovitostí a disponuje finančními prostředky ve výši cca 16 mil. Kč. Za situace, kdy žalobkyně není schopna sama se živit a na rozvratu manželství se převážně nepodílela, žádala po žalovaném výživné ve výši, která jí zajistí stejnou životní úroveň jako má žalovaný. 4. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Učinil nesporným, že účastníci byli manželé, jejich manželství bylo rozvedeno výše citovaným rozsudkem Krajského soudu v Praze, když Okresní soud v Kladně jako soud I. stupně návrh žalovaného na rozvod manželství z důvodu nesouhlasného postoje žalobkyně, zamítl. Připustil rovněž, že soudy obou stupňů ve svých rozsudcích vyjádřily názor, podle něhož se žalobkyně na rozvratu manželství porušením manželských povinností převáženě nepodílela. 5. Na svou obranu žalovaný uvedl, že žalobkyně se k němu dlouhodobě chová způsobem, který odporuje dobrým mravům, podává na něj opakovaně trestní oznámení, soustavným chováním mu způsobuje nemajetkovou újmu. V průběhu řízení žalovaný svou argumentaci doplnil o tvrzení, podle něhož žalobkyně o žalovaném šířila, že se dopustil [anonymizováno] se svou [anonymizována dvě slova] z předchozího vztahu, za uvedenou pomluvu byla Okresním soudem v Kladně pravomocně odsouzena. Žalovaný dále tvrdil, že si žalobkyně bez závažných překážek dosud neopatřila přiměřené zaměstnání, ačkoliv k tomu měla vhodnou příležitost. Uvedl rovněž, že odporuje dobrým mravům i další jednání žalobkyně, spočívající v tom, že činila různá nepravdivá udání na žalovaného, na [anonymizováno] úřad a na [územní celek], a to ohledně údajně odcizených a nezaplacených popelnic z jeho strany. Žalobkyně podávala upozornění Finančnímu úřadu v Kladně pro páchání daňových úniků ze strany žalovaného, aniž by měla k takovému upozornění jakékoliv podklady či domněnky – a také se prošetřením ukázalo, že k žádným daňovým únikům nedochází a popelnice jsou řádně zaplaceny. 6. Podstatou sporu v uvedeném řízení bylo, zda má žalobkyně ve vztahu k žalovanému nárok na sankční výživné z titulu rozvedené manželky ve smyslu § 762 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění. Důkazní břemeno spočívalo na žalobkyni. 7. Výslechem žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně je bývalou manželkou žalovaného. Žalovaný podal návrh na rozvod manželství, k němuž nakonec došlo, byť žalobkyně s rozvodem manželství nesouhlasila. Rozvodem žalovaný uvrhl žalobkyni a syna účastníků, kterému bude letos [anonymizováno] let, do stavu nouze a bídy. Žalobkyně je proto nucena žádat o výživné, a to jak v době před rozvodem manželství, kdy už spolu účastníci řízení nežili, tak i v době po rozvodu manželství. Právě rozvodem žalovaný žalobkyni i synovi způsobil velkou újmu. Připustila, že po rozchodu i později po rozvodu manželství zůstala společně se synem bydlet v domě žalovaného, bez toho, že by cokoliv žalovanému platili. Soud však i za této situace rozhodl o povinnosti žalovaného platit na výživu žalobkyni částku 15 000 Kč měsíčně. Žalobkyně v období 2003 – 2011 pečovala o svou babičku jako o osobu blízkou a pobírala příspěvek z titulu péče o osobu blízkou, v roce 2012 - 2013 žalobkyně pracovala půl roku jako uklízečka ve škole, kterou v té době navštěvoval syn. Zde žalobkyně pracovní poměr ukončila za situace, kdy jí školnice řekla, aby šla domů, že jí to vzkazuje ředitelka. Proto odešla, informaci u ředitelky si neověřovala. V roce 2017 – 2018 působila od září 2017 do konce ledna 2018 jako asistentka pedagoga při [ulice] škole ve [obec], bylo to opět v době, kdy uvedenou školu navštěvoval syn, pak o toto pracovní zařazení přišla, protože ředitel [ulice] školky vznesl požadavek vysokoškolského vzdělání na uvedenou pracovní pozici. V roce 2019 žalobkyně asi 10 dnů pracovala v obchodě na [anonymizováno] náměstí, ale pro onemocnění tzv. růží musela pracovní poměr ukončit. Vyzkoušela i prodej v obchodě, jednalo se asi o 3 dny, ale vždy jí natekly nohy, takže se nikdy na uzavření pracovního poměru nedohodla. Žalobkyně je vyučená řeznicí, ale práce je to velmi těžká, pracovala tak pouze prvních 5 let po vyučení, potom již nikdy. V 90. letech zhruba dva roky pracovala jako prodavačka v butiku, to pracovní poměr ale ukončila. V současné době žalobkyně žije spolu se synem v pronájmu v garsoniéře, platí měsíčně nájemné ve výši 12 500 Kč. Je vedena jako uchazečka o zaměstnání na příslušném úřadu práce, ale je zdravotně omezená, kdy se na 8 pracovních míst hlásí cca 500 uchazečů. Žalobkyně pracovní místa hledá i samostatně, ale pouze v [anonymizováno], protože nemá finance na dojíždění. Potvrdila, že v létě 2022 chtěl žalovaný synovi koupit byt, ale nedohodli se. Potvrdila, že syn jezdí na kole do obce Kněževes, ale dále uvedla, že v ostatních praktických záležitostech je zcela odkázán na její pomoc. Připustila, že byla pravomocně odsouzena za šíření pomluvy ve vztahu k žalovanému a k tomu uvedla, že i nadále zastává stejný názor, podle něhož považuje za nemorální a odporné, když žalovaný na horách sdílel manželské lože se svou dospělou dcerou a syn musel spát na přistýlce, v pokoji byla kromě syna účastníků a dcery žalovaného ještě vnučka žalovaného, tedy dcera jeho zletilé dcery. Trestní příkaz je pravomocný, protože žalobkyně přehlédla lhůtu k podání opravného prostředku. Vinna se necítí. 8. Výslechem žalovaného soud zjistil, že žalobkyně žila se společným synem účastníků [jméno] v [anonymizováno] v rodinném domě, který vlastnicky náležel pouze žalovanému, od jara 2019, kdy se žalovaný z tohoto domu odstěhoval. Nařčením žalobkyně, že žalovaný páchá incest se svou dcerou, se žalovaný cítí poškozen, o tomto svém údajném počínání se žalovaný dozvěděl od [jméno] [příjmení] i od žalobkyně samotné. Nařčení z incestu mu přivodilo spoustu nepříjemností, konkrétně musel přijet do rodiny své zletilé dcery a jejímu manželovi vše vysvětlit, stejné vysvětlení ho čekalo u své bývalé manželky, matky zletilé dcery. Tito se to dozvěděli od dcery, která jim popisovala chování žalobkyně. Složité období to bylo i pro přítelkyní žalovaného, která má 2 dcery, žalovaný byl nucen řešit to i ve své současné rodině. Od jara 2019, kdy žalovaný opustil společnou domácnost se žalobkyní, až do roku 2022 žalov