11 C 15/2021-126 — Okresní soud v Kladně

1. Návrhem podaným ze dne [datum] se žalobce domáhal určení, že není otcem zletilého [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], přičemž s tímto návrhem požádal o prominutí zmeškání lhůty. Návrh odůvodnil tím, že z rodičů, [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalované], vzešly obě již zletilé děti, mladší [celé jméno žalovaného] starší [jméno] [celé jméno žalobce]. Rodičovství k žalovanému 1) je potvrzeno předloženým rodným listem. Již po porodu staršího syna trpěla žalovaná 2) psychickými problémy, v jejichž průběhu přišla do jiného stavu s jiným mužem. Manželství bylo rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozvedeno, přičemž rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Po rozvodu manželství byl žalovaný 1) svěřen do péče žalobce, přičemž to vyplývá z předloženého rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Žalobce celou dobu netušil, že není biologickým otcem žalovaného 1), tato možnost ho napadla až v souvislosti s jeho špatnými studijními výsledky, žalovaný 1) dokončil s velkými obtížemi základní školu. V období dospívání byly mezi syny žalobce rozdíly, jak po fyzické, tak i po psychické stránce. U žalovaného 1) se začaly také projevovat značné problémy v chování, které vedly k nynějšímu nezřízenému způsobu života. Žalovaný 1) nepracuje a žije se svou matkou, která ho živí. Po konfliktu mezi žalobcem a žalovaným 1), při kterém zasahovala Policie ČR, podstoupili test DNA, který byl k návrhu připojen, a to dne [datum], jehož výsledkem je, že žalobce není otcem žalovaného 1). Žalobce požádal o prominutí zmeškání lhůty s ohledem na výsledek testu otcovství s tím, že doposud neměl žalobce důvod otcovství rozporovat, dále poukázal na právo rodiče, aby bylo jeho biologické rodičovství ze strany veřejné moci respektováno a právo dítěte znát své biologické rodiče (viz Úmluva o právech dítěte). Otcovství žalobce k žalovanému 1) je vyloučeno, což vyplývá z testu DNA a ze znaleckého posudku. Vzhledem k výše uvedenému pak navrhoval vydání rozsudku, kterým by bylo určeno, že žalobce není otcem žalovaného 1). 2. Žalovaný 1) uvedl, že nevěří, že není synem svého otce. 3. Žalovaná 2) uvedla, že se nechce soudit, žalovaný 1) je jejím synem, stará se o něj. Žalobci šlo vždy jen o majetek, po rozvodu si vynutil tehdy ještě nezletilé děti do své péče. Tehdy žalovaná 2) byla nezaměstnaná po zranění, žalobce jí ničeho neplatil, ačkoliv mu pomáhala v rámci jeho podnikání. 4. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo žalobci prominuto zmeškání lhůty pro podání návrhu na popření otcovství k žalovanému 1). Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. 5. Žalobce v rámci účastnického výslechu uvedl, že žalovaná 2) měla po porodu prvního syna zdravotní problémy, měla laktakční psychózu. Žila nezřízeným životem, potkávala se s jinými muži, chodila po zábavách. Při pohlavním styku s jiným mužem však žalobce žalovanou nikdy neviděl. S žalovaným 1) byly neustále problémy, dvakrát se pokoušel o vyučení, pořídil si bez dovolení duplikát kreditní karty žalobce, finanční prostředky pak utrácel. Žalobce si vybral organizaci, která uskutečnila test DNA na internetu, na webových stránkách. Jel tam i se žalovaným 1) a se svým druhým synem, toho zajímal výsledek. Žalovaný 1) s testem souhlasil. Test probíhal tak, že žalobci byl učiněn stěr z dutiny ústní. Test byl proveden bez problémů. 6. Žalovaný 1) v rámci účastnického výslechu uvedl, že na testech DNA byl celkem dvakrát. Jednou to byl test z nehtů a vlasů. Další, se kterým žalovaný 1) vyjádřil souhlas, se konal výtěrem z ústní dutiny. Tento test nesouhlasil. Na výběru instituce, kde byl proveden test DNA, se žalovaný 1) nepodílel. Má určité pochybnosti ohledně provedeného testu. Nepřišlo mu adekvátní místo, kde byl test proveden. Jeho matka mu sdělila, že žádný jiný muž není. 7. Z rodného listu soud zjistil, že [celé jméno žalovaného] se narodil dne [datum], jako otec je uveden [celé jméno žalobce], tedy žalobce, jako matka [jméno] roz. [příjmení], tedy žalovaná 2). To bylo potvrzeno i výpisy z centrální evidence obyvatel všech účastníků. 8. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že manželství [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalované] uzavřené dne [datum] bylo rozvedeno. Současně žalovaný 1), tehdy jako nezletilý, byl svěřen do péče žalobce pro dobu po rozvodu. Žalované 2) byla stanovena povinnost přispívat na výživu 600 Kč měsíčně. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. 9. Z výsledku testu otcovství [číslo] který měl obsahovat ještě přílohu ohledně způsobu odběru, která však nebyla předložena, soud zjistil, že žalobce nechal zadat test otcovství u [právnická osoba] s. r. o. Test provedl a vyhodnotil Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D. Testován byl žalobce a žalovaný 1). Test byl proveden dne [datum]. Otcovství žalobce k žalovanému 1) bylo vyloučeno. Neshoda byla v STR lokus: CSF1PO, D21S11, TH01, D18S51, vWA, D13S317, FGA, D3S4529, D6S474, D17S1301. 10. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví genetika, vyhotoveného Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení] soud zjistil, že znalecký posudek obsahuje znaleckou doložku. Byly zkoumány vzorky bukálních stěrů sliznice žalobce a žalovaného 2). Analýze bylo podrobeno celkem 16 lokusů lidského genomu. Žádná společná domnělá alela s domnělým otcem byla u lokusů: TH01, vWA, D21S11, D1S1656, SE33, D12S391, D18S51, FGA. Na základě získaných výsledků DNA analýzy a při vzájemném porovnávání stanovených DNA profilů bylo zjištěno, že otcovství lze jednoznačně vyloučit. Závěr tedy je, že porovnáním získaných DNA profilů za účelem zjištění, zda je možné vyloučit žalovaného 1) z biologického otcovství ve vztahu k žalobci bylo zjištěno, že příbuzenský vztah otec-syn lze zcela jednoznačně vyloučit. Jinými slovy žalobce není otcem žalovaného 1). 11. K znaleckému posudku se žalovaná 2) vyjádřila tak, že s ním nesouhlasí, neboť jiný otec není. Dle jejího názoru není směrodatný. Je překvapující, že se nyní chce žalobce po letech soudit, poté kdy zemřel jiný jejich společný syn. Žalovaný 1) taktéž vyjádřil nesouhlas se znaleckým posudkem. 12. Z úředního záznamu soud zjistil, že v rámci své omluvy znalkyně sdělila, že znalecký posudek je jednoznačný, plně na něj odkazuje. 13. Podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. 14. Podle § 3036 o. z. podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 15. Zdejší soud postupoval podle zákona č. 94/1963 Sb., o rodině (dále jen„ ZoR“), ve znění účinném v době narození žalovaného 1), a dále dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 16. Podle § 51 odst. 1 ZoR narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne po zániku manželství nebo po jeho prohlášení za neplatné, považuje se za otce manžel matky. 17. Podle § 57 odst. 1 ZoR může manžel do šesti měsíců ode dne, kdy se dozví, že se jeho manželce narodilo dítě, popřít u soudu, že je jeho otcem. 18. Podle § 792 o. z. je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek. 19. Pokud jde o výslech znalce v případě podaného znaleckého posudku, pak je nutné poukázat na praxi stanovenou Nejvyšším soudem ČSSR, Plsf 2/74, R 1/1975 O odůvodněný případ, kdy se soud může spokojit s písemným posudkem znalce místo výslechu znalce jde např. při provádění znaleckého důkazu krevní zkouškou nebo dědičně biologickou zkouškou, znaleckého posudku podle sazeb pro hodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění, znaleckého posudku o rozsahu poškození movitých nebo nemovitých věcí po prohlédnutí věcí znalcem apod. Ovšem i tam, kde se soud spokojil s písemným posudkem znalce, může nařídit dodatečně výslech znalce, pokud to bude zapotřebí vzhledem k obsahu písemného posudku nebo k jiným okolnostem uváděným účastníky řízení. I přesto, že soud nejprve předvolal znalkyni, a to z důvodu hospodárnosti a rychlosti řízení, neboť nebylo možné předvídat reakci účastníků řízení, od jejího výslechu nakonec z důvodu její omluvy, výše uvedené praxe a neurčitých námitek žalované 2) vůči znaleckému posudku upustil. 20. S ohledem na shora provedené dokazování dospěl soud k závěru, že návrh na popření otcovství byl podán důvodně. Z rodného listu žalovaného 1) a rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo j