207 C 192/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] uzavřené se žalovanou dne 10. 11. 2020 jí zajišťovala služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu, k tomu jí pronajala technická zařízení Set-top box/CA Modul, sériové č. [anonymizováno] a sériové č. [anonymizováno], jejichž převzetí stvrdila žalovaná podpisem smlouvy. Žalovaná byla dle zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize DIGI TV (čl. 4) povinna vrátit poskytnutá zařízení do 10 dnů od ukončení smlouvy dne 30. 4. 2021, v opačném případě jí vznikla povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každé nevrácené zařízení. Žalovaná technická zařízení nevrátila, smluvní pokuty nezaplatila, přestože byla upomínána. Zákonný úrok z prodlení požaduje žalobkyně z dlužné jistiny od 1. 2. 2022 (den následující po marném uplynutí dodatečné lhůty k plnění) do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již v žalobě, proto soud věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Z předložené smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] – Telly televize uzavřené dne 9. 11. 2020 mezi žalobkyní a žalovanou včetně všeobecných podmínek a zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize DIGI TV, které jsou nedílnou součástí smlouvy, soud zjistil, že strany sjednaly dohodu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací, k tomu jí pronajala specifikovaná zařízení STB NET, jejichž převzetí žalovanou vyplývá z podpisu smlouvy, v níž je sjednán pronájem zařízení nezbytných k čerpání sjednaných služeb (od doby uzavření smlouvy do jejího ukončení uplynulo téměř 6 měsíců a do výzvy k vrácení zařízení téměř rok). Žalovaná se smlouvou zavázala zaplatit žalobkyni za poskytnuté služby odměnu včetně dalších poplatků a nákladů dle ceníku„ Telly [číslo]“, který je taktéž nedílnou součástí smlouvy. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. 4. V rámci smlouvy byla sjednána povinnost žalované uhradit žalobkyni smluvní pokutu 5 000 Kč, pokud nevrátí poskytnuté technické zařízení žalobkyni do 10 dnů od ukončení smlouvy (čl. 4 zvláštních podmínek). 5. Výzvou ze dne 19. 1. 2022 byla žalovaná vyzývána k vrácení poskytnutých zařízení a zaplacení smluvních pokut 2 x 5 000 Kč, a to do 31. 1. 2022. Výzva byla podle poštovního podacího archu odeslána dne 19. 1. 2022 na adresu ze smlouvy. 6. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. 7. Mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací podle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů. Součástí uvedené smlouvy byl i nájem technických zařízení specifikovaných shora ve smyslu § 2316 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Pro případ nevrácení zařízení včas byla sjednána povinnost žalované zaplatit smluvní pokutu podle § 2048 a násl. o. z. 8. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Jelikož v řízení bylo prokázáno, že žalovaná od žalobkyně převzala technická zařízení a zároveň zařízení ve stanovené lhůtě od ukončení smlouvy nevrátila, což ani netvrdila, rozhodl soud výrokem I o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč představující smluvní pokuty za nevrácení obou zařízení, přičemž výši smluvní pokuty považuje soud za přiměřenou. 12. Vedle nároku na zaplacení jistiny náleží žalobkyni také úrok z prodlení ve výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jelikož žalovaná se beze sporu do prodlení s peněžitým plněním dostala, z částky 10 000 Kč od 1. 2. 2022, jak žalobkyně požadovala, přičemž dodatečná lhůta k plnění do 31. 1. 2022 byla žalovanému poskytnuta předžalobní upomínkou, od následujícího dne je žalovaná v prodlení. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, kvalifikovaná výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč O jejich splatnosti k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř., lhůta k plnění v délce trvání tří dnů byla určena podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.