208 C 136/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedeného úvěru, poskytnutého ve výši 30 000 Kč. Uvedla, že žalovaný uhradil do zesplatnění úvěru částky, které byly započteny ve výši 8 400 Kč na úrok a 21 000 Kč na jistinu. Zbývá tedy k doplacení jistina ve výši 9 000 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně, kapitalizovaná v souladu se zákonem na maximální výši 50% z jistiny úvěru. To vše s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, žalovaný ale poskytnutý úvěr nevrátil a nezaplatil ani další sjednané nároky. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Z předložené smlouvy o úvěru ze dne [datum] a všeobecných smluvních podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Úvěr byl splatný ve splátkách po 3 900 Kč měsíčně se splatností do každého 16. dne v měsíci počínaje dnem [datum] Smlouva byla uzavřena v listinné formě, žalovaný smlouvu vlastnoručně podepsal, svůj podpis nijak nezpochybňoval. Výplata finančních prostředků dne [datum] byla prokázána podpisem smlouvy, kterým žalovaný převzetí peněz v hotovosti potvrdil. 4. Žalovaný se kromě jistiny úvěru zavázal zaplatit úrok ve výši 28% ročně z půjčené částky. Pro případ prodlení s vrácením úvěru se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný zaplatil 29 400 Kč, žalobkyně platby započetla jak je uvedeno shora. 5. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode den, kdy byl o vrácení požádán. 8. Protože žalovaný úvěr ve sjednané lhůtě nevrátil, shledal soud žalobu co do nesplacené jistiny úvěru ve výši 9 000 Kč po právu a uložil žalovanému povinnost dlužnou částku zaplatit. 9. Dále soud žalovanému uložil povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Tento nárok vyplývá ze zákona a prováděcího předpisu. 10. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11. Výše smluvní pokuty je dána § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požaduje smluvní pokutu v této zákonem stanovené výši, bylo i v této části žalobě vyhověno. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 652 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 200 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 13. Žalobkyně požadovala náhradu nákladů řízení v plné výši, soud však z vlastní činnosti ví, že se jedná o žalobu formulářovou. Shodná řízení shodného právního zástupce byla u Okresního soudu v Kladně projednána pod sp. zn. např. 18 C 47/2020, 217 C 144/2020 a 224 C 158/2020.