208 C 6/2023-33 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení zápůjčky, původně poskytnuté ve výši 75 000 Kč, když dlužná jistina požadovaná žalobou činí 56 400 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného za dobu 10. 1. 2021 – 28. 1. 2022 ve výši 4 963,20 Kč a dále ve výši 8,25 % od 29. 1. 2022 do zaplacení. To vše s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, žalovaný ale poskytnutou zápůjčku nevrátil a nezaplatil ani další sjednané nároky. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Z předložené smlouvy o zápůjčce ze dne 9. 1. 2019 a všeobecných smluvních podmínek bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 75 000 Kč. Zápůjčka byla splatná ve splátkách po 6 114 Kč měsíčně. Smlouva byla uzavřena v listinné formě, žalovaný smlouvu vlastnoručně podepsal, svůj podpis nijak nezpochybňoval. Výplata finančních prostředků dne 9. 1. 2019 byla prokázána podpisem žalovaného na smlouvě, kterým potvrdil převzetí peněz v hotovosti. 4. Žalovaný se kromě jistiny zápůjčky zavázal zaplatit úrok ve výši 24 719 Kč, poplatek za zpracování zápůjčky a administrativní činnost ve výši 27 223 Kč a částku za vedené zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 19 793 Kč, celkově se žalovaný zavázal uhradit 146 735 Kč tyto náklady nejsou předmětem žaloby. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný zaplatil 18 600 Kč. 5. Podle smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky byla uvedená pohledávka postoupena na žalobkyni. 6. Podle § 2390 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze podle § 2392 odst. 1 o. z. ujednat úroky. 7. Protože žalovaný zápůjčku ve sjednané lhůtě nevrátil, shledal soud žalobu co do nesplacené jistiny zápůjčky po právu a uložil žalovanému povinnost dlužnou částku žalobkyni, na kterou byla pohledávka podle § 1879 a násl. o. z. postoupena, zaplatit. 8. Dále soud žalovanému uložil povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ke dni prodlení. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 614,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 256 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 56 400 Kč sestávající z částky 3 380 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 040 Kč ve výši 2 318,40 Kč.