209 C 146/2022-29 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že na základě Smlouvy o povoleném přečerpání běžného účtu ze dne 10. 5. 2018 žalobkyně umožnila žalovanému přečerpat jeho běžný účet do výše dílčího úvěrového limitu ve výši 10 000 Kč. Nedílnou součástí uzavřené Smlouvy byly Obchodní podmínky pro povolené přečerpání účtu, které žalovaný obdržel před uzavřením smlouvy a souhlasil s jejich zněním, což v rámci smlouvy potvrdil. Poskytnuté peněžité prostředky byly dle Smlouvy úročeny úrokovou sazbou 17,9% ročně. Zároveň byla žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému za své služby poplatky dle Sazebníku poplatků včetně sankčních. Žalovaný byl povinen zajistit na svém běžném účtu dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické měsíční úhradě úroků, poplatků a eventuálně naběhlých úroků z prodlení, a to vždy k dohodnutému dni splatnosti. Žalovaný se naposledy ocitl v prodlení ke dni 15. 12. 2020, žalobkyně přistoupila k zesplatnění po opakovaném prodlení s úhradou měsíčních splátek až po odeslání„ Poslední výzvy k zaplacení dlužné částky“. Na základě porušení shora uvedené povinnosti byly oznámením prohlášeny za splatné veškeré závazky žalovaného ke dni 30. 3. 2021. Oznámení bylo žalovanému doručeno, stejně tak mu byla doručena výzva k úhradě a následně i předžalobní výzva. K datu zesplatnění dlužil žalovaný žalobkyni částku 12 474,94 Kč sestávající se z dlužné jistiny 10 000 Kč, dlužného smluvního úroku 792,47 Kč, dlužného úroku z prodlení 32,47 Kč a dlužných poplatků 1 650 Kč. Po datu zesplatnění dlužná částka narůstala o běžný úrok z prodlení s tím, že částečné úhrady byla žalobkyně oprávněna použít na úhradu svých jednotlivých pohledávek vůči žalovanému dle vlastního uvážení. Ke dni 22. 5. 2022 tak dlužil žalovaný žalobkyni nadále dlužnou jistinu 10 000 Kč, kapitalizovaný běžný úrok 536,28 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení 898,54 Kč. 2. Na podporu žalobních tvrzení založila žalobkyně do spisu Smlouvu o kontokorentu, obchodní podmínky pro povolené přečerpání účtu, oznámení o zesplatnění, předžalobní výzvu včetně dokladu o jejím odeslání. 3. Okresní soud v Kladně na základě žalobních tvrzení a do spisu založených listin vydal ve věci elektronický platební rozkaz, kterým žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však platební rozkaz nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, byl tento usnesením zrušen. Účastníci následně zákonným způsobem souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání pouze na základě listin založených do spisu. 4. Z uvedených listin soud vzal v řízení za prokázané, že mezi účastníky skutečně byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Žalovaný tento čerpal, výši jím vyčerpaných prostředků žalobkyně v řízení řádně specifikovala i doložila listinami. Stejně tak řádně specifikovala a prokázala výši poplatků včetně poplatků sankčních, když v tomto smyslu smluvní ujednání mezi účastníky smlouvy soud shledal přiměřenými a tedy platnými. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni splatil více, než sama uvedla. O úhradu dluhu žalobkyně žalovaného vyzvala řádně, zaslala mu předžalobní výzvu, na kterou však žalovaný nereagoval. Soud žalobní nárok posoudil podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“), žalobě vyhověl v plném rozsahu s tím, že žalobkyni kromě jistiny a dlužných sjednaných úroků přiznal i příslušenství – zákonné úroky z prodlení, když žalovaný se s úhradou peněžitého plnění ve smyslu § 1970 o.z. beze sporu dostal a žalobkyně úroky z prodlení požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 5. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen“ o.s.ř.“), když žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a na nákladech řízení požadovala zaplacený soudní poplatek 400 Kč a dále náklady na právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení byly žalobkyni přiznány podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu v platném znění za 3 úkony právní služby po 200 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč plus 21 % DPH. O povinnosti zaplatit náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 146 odst. 1 o.s.ř.