210 C 10/2023-36 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 41 947,50 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 5. 10. 2020 uzavřela se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa [adresa], [obec] (vedené pod EAN OPM [číslo]) a žalovaný se zavázal za spotřebovanou elektřinu hradit řádně a včas vystavené faktury. Žalobkyně vystavila dne 12. 7. 2021 žalovanému fakturu [číslo] na částku 32 011,31 Kč, faktura byla splatná dne 26. 7. 2021. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni uhradil jen z části, a to dne 6. 8. 2021 ve výši 2 760 Kč. Následně byla žalobkyní dne 21. 3. 2022 pod [variabilní symbol] vystavena další faktura na částku 32 442,69 Kč, se splatností dne 4. 4. 2022. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni uhradil jen z části, a to dne 28. 7. 2022 ve výši 21 374 Kč. Celková částka, kterou žádá žalobkyně po žalovaném zaplatit, činí 40 320 Kč (na fakturu [číslo] částku 29 251,31 Kč a na fakturu [číslo] částku 11 068,69 Kč). Následně dne 5. 10. 2022 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu, ani na předžalobní výzvu žalovaný nereagoval. Dále žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 907,50 Kč za odpojení odběrného místa od distribuční soustavy, za doporučenou písemnou upomínku s výzvou k úhradě ze dne 9. 9. 2021 částku 240 Kč, za doporučenou písemnou upomínku s výzvou k úhradě ze dne 25. 11. 2021 částku 240 Kč a za doporučenou písemnou upomínku s výzvou k úhradě ze dne 16. 2. 2022 částku 240 Kč Celkem žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 41 947,50 Kč. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým soud žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však nepodařil elektronický platební rozkaz doručit do vlastních rukou žalovaného, byl usnesením zrušen. Usnesením mimo jiné byli účastníci vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s poučením, nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě 10 dnů, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Soud vyšel z listinných důkazů, a to z kopie smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí [anonymizováno] ze dne 5. 10. 2020, všeobecných obchodních podmínek, faktury [číslo] ze dne 12. 7. 2021 a faktury [číslo] ze dne 16. 3. 2022, ceníku společnosti [právnická osoba] platného od 1. 2. 2022, upomínkami ze dne 9. 9. 2021, ze dne 25. 11. 2021 a ze dne 16. 2. 2022, předžalobní výzvou k plnění ze dne 5. 10. 2022 a kopií dokladu o odeslání výzvy k plnění. 5. Těmito listinnými důkazy vzal soud za prokázaný skutkový stav, podle něhož žalovaný neoprávněně odebíral elektrickou energii na adrese [adresa], [obec], množství neoprávněně odebrané elektřiny bylo rozdílem stavu při ukončení smlouvy na dodávku elektřiny a demontáže elektroměru. Náhrada škody za neoprávněný odběr činila celkem částku 40 320 Kč. Předmětná částka byla žalovanému vyúčtována fakturou ze dne 12. 7. 2021 pod [variabilní symbol] na částku 32 011,31 Kč, na tuto fakturu žalovaný plnil pouze částečně, a to celkem ve výši 2 760 Kč (k doplacení zbývá částka 29 251,31 Kč) a fakturou ze dne 21. 3. 2022 pod [variabilní symbol] na částku 32 442,69 Kč, na tuto fakturu žalovaný plnil rovněž částečně, a to celkem ve výši 21 374 Kč (k doplacení zbývá částka 11 068,69 Kč). 6. V posuzované věci se jedná o spor z titulu náhrady materiální újmy za neoprávněný odběr elektřiny podle § 2910 a § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) s přihlédnutím k § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon a k vyhlášce č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru. 7. Soud se zabýval aktivní legitimací žalobkyně, která je v souladu se svou podnikatelskou činností vlastníkem distribuční sítě a je současně distributorem elektřiny, jež je v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) povinna zajišťovat pro obchodníka s elektřinou distribuci nasmlouvaného množství elektřiny do odběrných míst na základě smluv uzavřených mezi obchodníkem s elektřinou a odběrateli. Elektřina dodávaná na základě řádné kupní smlouvy na dodávku elektřiny je ve vlastnictví obchodníka, který ji zakoupil pro odběratele na základě této kupní smlouvy. Pokud dojde k ukončení smluvního vztahu mezi obchodníkem a odběratelem, pak jestliže odběr elektřiny v odběrném místě nadále pokračuje, jedná se podle ustanovení § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb. o neoprávněný odběr. Při tomto neoprávněném odběru nedochází k odběru elektřiny ve vlastnictví obchodníka s elektřinou, jelikož není řádně uzavřena kupní smlouva na tuto elektřinu, ale elektřiny ve vlastnictví distributora. Protože z technického hlediska nelze zabránit odběru elektřiny, dokud odběratel nezpřístupní měřidlo a nedojde k demontáži měřidla, elektřina, která se tak nachází v distribuční síti, z níž k odběru dochází, je po právní stránce ve vlastnictví distributora, tj. v daném případě žalobkyně. Z těchto důvodů je tedy třeba za aktivně legitimovanou o zaplacení částky za neoprávněně odebranou elektřinu považovat žalobkyni, neboť podle zákona č. 458/2000 Sb., v platném znění od 1. 1. 2007 musí být distributor z hlediska právní formy oddělen od obchodníka s elektřinou a musí být nezávislý na jiných činnostech netýkajících se distribuce elektřiny (§ 24a cit. zákona). 8. Podle § 51 odst. 1 písm. a), b) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, se neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy mimo jiné rozumí odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny, nebo odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění. 9. Podle § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny se při neoprávněném odběru elektřiny množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny určí na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Výše náhrady škody se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu platného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny. 10. Součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny. 11. Ze shora uvedené právní úpravy vyplývá, že žalovaný se dopustil neoprávněného odběru elektrické energie ze soustavy žalobkyně. Celková škoda vyplývá podle § 51 energetického zákona ve spojení s § 9 citované vyhlášky podle fakticky odebrané elektrické energie (podle stavu elektroměru) v určitých cenách, celková dlužná částka tak činí 40 320 Kč. Dále žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 907,50 Kč za odpojení odběrného místa od distribuční soustavy, za doporučenou písemnou upomínku s výzvou k úhradě ze dne 9. 9. 2021 částku 240 Kč, za doporučenou písemnou upomínku s výzvou k úhradě ze dne 25. 11. 2021 částku 240 Kč a za doporučenou písemnou upomínku s výzvou k úhradě ze dne 16. 2. 2022 částku 240 Kč Celkem žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 41 947,50 Kč. 12. Pokud tedy žalovaný neposkytl potřebnou součinnost po ukončení smluvního vztahu k odběru měřícího zařízení, odpovídá za vzniklou spotřebu distributorovi elektřiny bez ohledu na to, zda se v určitém období v odběrném místě fakticky zdržoval či nikoli. Splatnost předmětné částky se odvíjí od data splatnosti faktury, žalovaný je tak podle § 1968 s plněním v prodlení počínaje 22. 5. 2019, o výši úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. 13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni na nákladech řízení částku 1 400 Kč Náklady žalobkyně představují 1 678 Kč za zaplacený soudní poplatek, odměnu dle § 14b advokátního tarifu 3 x 500 Kč a režijní paušál 3 x 100 Kč. Kromě SOP soud připočetl k nákladům řízení 21% DPH, neboť zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně (§137 odst. 3 o.s.ř.)