210 C 158/2023-52 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 10 748 Kč s příslušenstvím z titulu dlužných příspěvků a nákladů na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jakožto vlastník v období od [datum] do [datum] a v dále v období od [datum] do [datum] provozoval dvě vozidla, která byla zapsaná v registru vozidel, aniž by měl sjednané pojistné smlouvy k pojištění odpovědnosti za provoz těchto vozidel. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit za každé výše uvedené vozidlo příspěvek. Žalobkyně včas vyzvala žalovaného k uhrazení příspěvků, avšak bez úspěchu. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení příspěvku ve výši 4 944 Kč a mimosoudních nákladů ve výši 300 Kč na vozidlo [registrační značka] a příspěvku ve výši 4 644 Kč a mimosoudních nákladů ve výši 300 Kč na vozidlo [registrační značka] v souladu s vyhláškou č. 205/1999 Sb. Žalobkyně se dále domáhá zákonného úroku z prodlení z každé jednotlivé požadované částky od prvního dne prodlení do zaplacení. 2. Usnesením zdejšího soudu byli účastníci vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s poučením, nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě 10 dnů, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný minimálně v období od [datum] do [datum] vlastnil osobní vozidlo s objemem válců do 3 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: Z [bankovní účet], číslo technického průkazu [anonymizováno] a dále v období od [datum] do [datum] vlastnil žalovaný osobní vozidlo s objemem válců do 3 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu [anonymizováno], obě tato vozidla byla zapsána v registru vozidel jako provozovaná. Nebyla u nich však splněna zákonná povinnost sjednaného pojištění odpovědnosti. Žalobkyně v obou případech vyzvala žalovanéhoupomínkami k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum] a [datum] a předžalobními výzvami k zaplacení příspěvku, představujícího náklady spojené s mimosoudním uplatněním nároku, vždy marně. Dopisy byly žalovanému vždy doručeny do sféry jeho pobytu na adresu, evidovanou jak žalobkyní, tak i Centrální evidencí obyvatel, avšak žalovaný při doručování zásilky zůstal nezastižen a není zprávy o tom, že by si zásilku sama aktivně na poště vyzvedl. Soud má však za to, že žalovanému byla zásilka, tedy výzva k zaplacení příspěvku, řádně doručena a pokud si písemnost případně nevyzvedl, tzn. zůstal pasivní, nemůže to být přičítáno k tíži žalobkyně. 4. Z hlediska právního zhodnocení soud učinil závěr, že na danou věc je třeba aplikovat zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a § 4, § 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) ve znění účinném ke datu provozování vozidla, kdy podle citovaného zákona se výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Nárok žalobkyně byl shledán důvodným. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že žalovaná jako zapsaná vlastnice od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] provozovala předmětná vozidla, zapsané v registru vozidel, přičemž v tomto období neměla sjednané pojistné smlouvy. Žalobkyně žalovaného k úhradě příspěvku a nákladů mimosoudního vymáhání v obou případech vyzvala do jednoho roku od vzniku povinnosti a ve výzvě dostatečně popsala důvod vzniku nároku, vyčíslila a výši příspěvku i nákladů, uvedla lhůtu ke splnění a poučila žalovaného o jeho právech a možnosti uplatnění nároku u soudu. Výše příspěvku je určena počtem dní, po které nebylo vozidlo řádně pojištěno, a výší denního nároku dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Výše paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 5. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení až na nepatrnou část zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 748 Kč sestávající z částky 3 x 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně 3 x paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z nákladů řízení vyjma soudního poplatku.