210 C 57/2023-44 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 10 395 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného příspěvku a nákladů na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jakožto vlastník v období od 20. 9. 2021 do 5. 12. 2021, tedy po dobu 77 dnů a v období od 6. 12. 2021 do 31. 3. 2022, tedy po dobu 116 dnů, provozoval vozidlo zapsané v registru vozidel, aniž by měl sjednanou pojistnou smlouvu k pojištění odpovědnosti za provoz vozidla. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit příspěvek. Žalobkyně včas vyzvala žalovaného k uhrazení příspěvku, avšak bez úspěchu. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení příspěvku celkem ve výši 2 255 Kč a mimosoudních nákladů ve výši 300 Kč za první z výše citovaných nezaplacených období a příspěvku celkem ve výši 7 540 Kč za druhé z výše citovaných nezaplacených období a mimosoudních nákladů ve výši 300 Kč, vše v souladu s vyhláškou č. 205/1999 Sb. Žalobkyně se dále domáhá zákonného úroku z prodlení z celkové požadované částky ode dne, následujícího po dni splatnosti toho kterého příspěvku až do zaplacení. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým soud žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však nepodařil elektronický platební rozkaz doručit do vlastních rukou žalovaného, byl usnesením zrušen. Usnesením mimo jiné byli účastníci vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s poučením, nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě 10 dnů, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný minimálně v období od 20. 9. 2021 do 5. 12. 2021, tedy po dobu 77 dnů a v období od 6. 12. 2021 do 31. 3. 2022, tedy po dobu 116 dnů, vlastnil osobní vozidlo tovární značky Renault Escape s objemem válců nad 1850 cm3 do 2500 cm3, [registrační značka], VIN: [anonymizováno], číslo technického průkazu [anonymizováno], toto vozidlo bylo zapsáno v registru vozidel jako provozované. Nebyla u něj však splněna zákonná povinnost sjednaného pojištění odpovědnosti. Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvami k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 3. 2. 2022, 2. 6. 2022, upomínkami ze dne 11. 5. 2022, 10. 6. 2022 a 7. 9. 2022 k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP a dne 5. 8. 2022 a 3. 10. 2022 předžalobní výzvou k zaplacení příspěvku celkem ve výši 9 795 Kč + 600 Kč, představující náklady spojené s mimosoudním uplatněním nároku, vždy marně. 5. Z hlediska právního zhodnocení soud učinil závěr, že na danou věc je třeba aplikovat zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a § 4, § 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) ve znění účinném k datu provozování vozidla, kdy podle citovaného zákona se výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Nárok žalobkyně byl shledán důvodným. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že žalovaný jako zapsaný vlastník od 20. 9. 2021 do 5. 12. 2021, tedy po dobu 77 dnů a v období od 6. 12. 2021 do 31. 3. 2022, tedy po dobu 116 dnů, provozoval předmětné vozidlo, zapsané v registru vozidel, přičemž v tomto období neměl sjednanou pojistnou smlouvu. Žalobkyně žalovaného k úhradě příspěvku a nákladů mimosoudního vymáhání vyzvala do jednoho roku od vzniku povinnosti a ve výzvě dostatečně popsala důvod vzniku nároku, vyčíslila a výši příspěvku i nákladů, uvedla lhůtu ke splnění a poučila žalovaného o jeho právech a možnosti uplatnění nároku u soudu. Výše příspěvku je určena počtem dní, po které nebylo vozidlo řádně pojištěno, a výší denního nároku dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Výše paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 6. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení až na nepatrnou část zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 395 Kč sestávající z částky 3 x 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně 3 x paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z nákladů řízení vyjma soudního poplatku.