210 C 65/2023-74 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 25 185 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného příspěvku a nákladů na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jakožto vlastník v období od 12. 1. 2020 do 7. 5. 2020, tedy po dobu 117 dnů, v období od 15. 11. 2020 do 6. 1. 2021, tedy po dobu 53 dní, v období od 16. 4. 2021 do 4. 8. 2021, tedy po dobu 111 dní a v období od 5. 8. 2021 do 31. 10. 2021, tedy po dobu 88 dní, provozoval vozidlo zapsané v registru vozidel, aniž by měl sjednanou pojistnou smlouvu k pojištění odpovědnosti za provoz vozidla. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit příspěvek. Žalobkyně včas vyzvala žalovaného k uhrazení příspěvku, avšak bez úspěchu. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení příspěvků ve výši 7 605 Kč, 3 445 Kč, 7 215 Kč, 5 720 Kč a mimosoudních nákladů ve výši 4x 300 Kč v souladu s vyhláškou č. 205/1999 Sb. Žalobkyně se dále domáhá zákonného úroku z prodlení z té které dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti pojistného až do zaplacení. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým soud žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však nepodařil elektronický platební rozkaz doručit do vlastních rukou žalovaného, byl usnesením zrušen. Usnesením mimo jiné byli účastníci vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s poučením, nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě 10 dnů, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný minimálně v období od 12. 1. 2020 do 7. 5. 2020, od 15. 11. 2020 do 6. 1. 2021, od 16. 4. 2021 do 4. 8. 2021 a od 5. 8. 2021 do 31. 10. 2021 vlastnil osobní vozidlo tovární značky SAAB 9-5 2,3 LPT s objemem válců nad 1850 cm3 do 2500 cm3, [registrační značka], VIN: [anonymizováno], číslo technického průkazu [anonymizováno], toto vozidlo bylo zapsáno v registru vozidel jako provozované. Nebyla u něj však splněna zákonná povinnost sjednaného pojištění odpovědnosti. Jak bylo prokázáno jednotlivými výzvami, žalobkyně vyzvala žalovaného výzvami k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 9. 7. 2020, 23. 9. 2021, 15. 11. 2021, 17. 3. 2022, upomínkami k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 14. 10. 2020, 26. 11. 2020, 31. 12. 2021, 27. 1. 2022, 23. 3. 2022, 22. 6. 2022, výzvami k zaplacení dlužné částky ze dne 21. 4. 2022, 26. 8. 2022, 29. 9. 2022, 3. 10. 2022 a dne 16. 6. 2022, 21. 10. 2022, 24. 11. 2022 a 29. 11. 2022 předžalobními upomínkami k zaplacení příspěvků ve výši 7 605 Kč, 3 445 Kč, 7 215 Kč, 5 720 + 4x 300 Kč, představující náklady spojené s mimosoudním uplatněním nároku, vždy marně. 5. Z hlediska právního zhodnocení soud učinil závěr, že na danou věc je třeba aplikovat zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a § 4, § 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) ve znění účinném k datu provozování vozidla, kdy podle citovaného zákona se výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Nárok žalobkyně byl shledán důvodným. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že žalovaný jako zapsaný vlastník od 12. 1. 2020 do 7. 5. 2020, od 15. 11. 2020 do 6. 1. 2021, od 16. 4. 2021 do 4. 8. 2021 a od 5. 8. 2021 do 31. 10. 2021 provozoval předmětné vozidlo, zapsané v registru vozidel, přičemž v tomto období neměl sjednanou pojistnou smlouvu. Žalobkyně žalovaného k úhradě příspěvku a nákladů mimosoudního vymáhání vyzvala do jednoho roku od vzniku povinnosti a ve výzvě dostatečně popsala důvod vzniku nároku, vyčíslila a výši příspěvku i nákladů, uvedla lhůtu ke splnění a poučila žalovaného o jeho právech a možnosti uplatnění nároku u soudu. Výše příspěvku je určena počtem dní, po které nebylo vozidlo řádně pojištěno, a výší denního nároku dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Výše paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 6. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení až na nepatrnou část zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 460 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce1 008 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 185 Kč sestávající z částky 3 x 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně 3 x paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z nákladů řízení vyjma soudního poplatku.