210 C 92/2023-74 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 137 473,48 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru s možností vydání kreditní karty [číslo]. Nedílnou součástí této smlouvy byly též [ulice] podmínky pro vydávání a používání kreditních karet, Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] a Ceník produktů a služeb pro soukromé účely. Na základě uzavřené úvěrové smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěrový rámec až do výše 148 000 Kč, který byl úročen úrokovou sazbou ve výši 23,99, % ročně a který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr povinnou měsíční minimální splátkou z čerpaných prostředků. Současně byl žalovaný dle obchodních podmínek povinen hradit právní předchůdkyni žalobkyně veškeré poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty, přičemž výše byla stanovena Ceníkem. Před poskytnutím úvěru splnila právní předchůdkyně žalobkyně své zákonné povinnosti, když zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila. 2. Žalovaný svou povinnost splácet čerpaný úvěr nesplnil, čímž došlo k porušení smluvních povinností ze strany žalovaného a dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně okamžitě zesplatnila celou nesplacenou dlužnou částku. Žalovaná částka se skla z nesplacené úvěrového rámce ve výši 134 227,48 Kč, z částky 13 998,88 Kč, která představuje kapitalizovaný smluvní úrok, z částky jim 3 246 Kč, představující poplatky z úvěru. Žalobkyně po žalovaném požaduje smluvní úrok ve výši 23,99 % z nesplacené jistiny úvěrového rámce od [datum] do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z nesplacené jistiny úvěrového rámce od [datum] do zaplacení. 3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým soud žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však nepodařil elektronický platební rozkaz doručit do vlastních rukou žalovaného, byl usnesením zrušen. Usnesením mimo jiné byli účastníci vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s poučením, nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě 10 dnů, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], už za mezi žalovaným na straně jedné a právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba], na straně druhé, soud zjistil, že žalovaný uzavřel s touto společností smlouvu o úvěru, na základě uzavřené úvěrové smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěrový rámec až do výše 148 000 Kč, který byl úročen úrokovou sazbou ve výši 23,99, % ročně a který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr povinnou měsíční minimální splátkou z čerpaných prostředků. 5. Z pohybu na účtu bylo zjištěno, že žalovaný čerpaný úvěr řádně nesplácel. 6. Z dopisu ze dne [datum] bylo prokázáno, že je právní předchůdkyně žalobkyně provedla okamžitou splatnost nesplaceného dle z titulu předmětné smlouvy ke dni [datum] z důvodu, že žalovaný řádně nesplácel splátky. Z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo vzato za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně vyrozuměla uvedeného dne žalovaného, že pohledávku za žalovaným postoupila na další společnost (I – [právnická osoba]). Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo prokázáno, že [právnická osoba] – [právnická osoba] sděluje žalovanému, že postupuje pohledávku za ním z titulu předmětné smlouvy na žalobkyni. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzýván k dobrovolnému plnění pod pohrůžkou podání žaloby. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za jednu dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 9. Podle § 1970 o.z. občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 10. Na základě shora uvedeného dospěl sud závěru, že žalobkyně svůj nárok uplatnila po právu. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku, na základě které věřitel poskytl žalovanému výše uvedenou částku, žalovaný úvěr čerpal, nesplnil však svou povinnost hradit řádně a včas sjednané splátky. Původní věřitel proto přistoupil v souladu se smlouvou k zesplatnění úvěru. Vedle nároku na zaplacení jistiny žalobkyni, které byla pohledávka za žalovaným postoupena, vzniklo právo na úrok z úvěru ve sjednané výši ode dne poskytnutí úvěru až do jeho zaplacení, přičemž ode dne [datum] až ke dni [datum] byl úrok kapitalizován a dále právo na zaplacení poplatků. Žalobkyni vzniklo též právo na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky úvěru, žalobce tedy v této části požadoval méně, než na co měl nárok. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 30 619,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 500 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 137 473,48 Kč sestávající z částky 6 620 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání nebo návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z nákladů řízení vyjma soudního poplatku. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., přičemž žalovaný je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen plnit k rukám právního zástupce žalobkyně.