214 C 82/2023-56 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 15 819,82 Kč s 15% úrokem z prodlení od 15.5.2023 do zaplacení, svoji žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne 10.10.2018 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalovanému na jeho účet poskytnuta částka 45 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil řádně závazky vyplývající ze smlouvy, došlo k zesplatnění úvěru, čímž vznikla nová jistina úvěru sestávající se z nesplacené jistiny úvěru a veškerých dosud nesplacených úroků za poskytnutí úvěru ve výši 50 820,98 Kč. Žalovaný se v souladu s článkem 6.5. smlouvy zavázal uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z nové jistiny až do jejího zaplacení, přičemž podle článku [číslo] smlouvy bylo dohodnuto, že výše všech ze strany žalobkyně uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše poskytnuté finanční částky, nejvýše však 200 000 Kč. Protože žalovaný své závazky neplnil, bylo ze strany žalobkyně zahájeno soudní řízení, rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] bylo mimo jiné rozhodnuto, že žalovaný je povinen uhradit žalobkyni dle článku 6.5. smlouvy smluvní pokutu ve výši 5 682,12 Kč. Částka ve výši 5 682,18 Kč představovala smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky 34 860 Kč, a to za období do 29.10.2019. Prodlení žalovaného trvalo i po datu 29.10.2019, žalobkyně se proto domáhala na žalovaném smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z částky 34 860 Kč od 30.10.2019 do 28.4.2023, v souladu s limity dle článku [číslo] smlouvy, resp. s ustanovením § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění předpisů pozdějších, částky 15 819,82 Kč. 2. Soud ve věci nařídil jednání, žalobkyně prostřednictvím právního zástupce na žalobě setrvala, pokud jde o žalovaného, k jednání se bez omluvy nedostavil, doručení měl vykázané, soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen,,o.s.ř.“) v jeho nepřítomnosti. 3. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 10.10.2018 uzavřena smlouva o úvěru, dle níž žalobkyně poskytla žalovanému částku 45 000 Kč, předmětným rozsudkem bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku 34 860 Kč s 9,75% úrokem z prodlení od 21.5.2019 do zaplacení a dále pak smluvní pokutu ve výši 0,1% denně ve výši 5 682,18 Kč, z odůvodnění rozsudku se podává, že smluvní pokuta byla přiznána za dobu od 21.5.2019 do 30.10.2019. 4. Z předžalobní upomínky ze dne 28.4.2023 ve spojení s podacím archem z téhož dne soud shledal, že žalovaný byl právní zástupkyní žalobkyně upomínán o zaplacení částky 15 819,82 Kč do 15 dnů od odeslání výzvy. 5. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen,,o.z.“) ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. Vzhledem k tomu, že smluvní pokuta byla mezi účastníky řádně sjednána v souladu s § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, přiznal soud žalobkyni zbytek smluvní pokuty ve výši 15 807,42 Kč, tedy do částky nepřesahující ½ úvěru, avšak za dobu od 31.10.2019 do 28.4.2023, neboť, jak vyplývá ze shora citovaného rozsudku, smluvní pokuta byla přiznána do 30.10.2019. Co do zbytku požadované částky byla žaloba zamítnuta. 7. Žalovaný je podle § 1968 o.z. s plněním v prodlení počínaje 15.5.2023, o výši úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o.z. s odkazem na nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci neúspěch v nepatrné části, její náklady jsou tvořeny zaplaceným a doměřeným soudním poplatkem v částce 1 000 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 819,82 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 740 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a jedné paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t, což spolu s 21% DPH ve výši 680,40 Kč činí 4 920,40 Kč splatných podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně. O DPH bylo rozhodnuto podle § 137 odst. 3 o.s.ř., když právní zástupkyně žalobkyně doložila, že je plátcem této daně. 9. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši 800 Kč, avšak ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soudní poplatek žalobkyni doměřil.