216 C 31/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, podle které žalovaný nevrátil zapůjčené finanční prostředky, dále nezaplatil úroky ke dni zesplatnění ve výši 3 281,58 Kč, dluží pojistné ve výši 620 Kč a na poplatcích dluží 1 500 Kč. 2. Ve věci bylo nařízeno jednání. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil se, žalobkyně se z jednání omluvila, soud proto rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti. 3. Podle předložené smlouvy o úvěru ze dne [datum] půjčila žalobkyně žalovanému částku 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit ve splátkách po 1 242,78 Kč měsíčně se splatností do každého 18. dne v měsíci počínaje dnem [datum] Smlouva byla uzavřena v listinné podobě. Dále strany ve smlouvě sjednaly pojistné ve výši 124 Kč měsíčně, hrazení poplatků dle sazebníku, přirůstání úroků k jistině. Z obsahu smlouvy dále vyplývá, že žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr dotazníkovým způsobem, dále výpisem z účtu, potvrzením o příjmu, výpisy z databází. 4. Z platební historie smlouvy (výpisu) bylo prokázáno, že žalovaný úvěr čerpal, ale podle smlouvy nezaplatil. Jak dokládá výzva ke splacení celého úvěru, věřitel úvěr ke dni [datum] podle úvěrových podmínek zesplatnil a vyzval žalovaného k zaplacení. Z platební historie smlouvy dále vyplývá, že ke dni zesplatnění činil zůstatek jistiny částku 54 748,38 Kč, poplatky dle sazebníku ve výši 1 500 Kč. Předchozí platby žalovaného byly započteny na jistinu i na ostatní již vzniklé (shora uvedené) pohledávky dle smlouvy. 5. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na úvěr zaplatil více, než připouštěla žalobkyně, ať již před zesplatněním úvěru, či poté. Soud tedy vycházel z toho, že nic víc uhrazeno nebylo. 6. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Žalobkyně a žalovaný (po přezkoumání schopnosti žalovaného splácet) sjednali dne [datum] smlouvu o úvěru, podle které žalovaný čerpal úvěr ve výši 60 000 Kč, který se zavázal zaplatit ve sjednaných splátkách. Svůj závazek ale v celém rozsahu nesplnil. Proto došlo podle úvěrových podmínek k zesplatnění úvěru. Žalovaný zůstatek úvěru ve výši 54 748,38 Kč nezaplatil, dále dluží na úrocích ke dni zesplatnění, které přirůstají k jistině, částku 3 281,58 Kč, pojistné ve výši 620 Kč a poplatky ve výši 1 500 Kč, celkem 60 149,96 Kč. 7. Vzhledem k tomu, že ke sjednání úvěru došlo po [datum], je třeba podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., dále jen „o. z.“, na právní posouzení věci použít tento zákon a také zákon č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť v daném případě jde zjevně o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z. 8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, mimo jiné povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. 10. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaný nesplnil v celém rozsahu svou povinnost vrátit úvěr, který podle platné smlouvy o úvěru čerpal a podle přezkumu před uzavřením smlouvy ho také byl schopen splácet. Žalovaný nezaplatil úroky, které ke dni zesplatnění činily 3 281,58 Kč, pojistné ve výši 620 Kč a poplatky ve výši 1 500 Kč dle Sazebníku Vedle nároku na zaplacení jistiny žalobkyni vznikl nárok na úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to nejpozději ode dne následujícího po splatnosti dané lhůtou k plnění po zesplatnění. Úroky z prodlení byly do [datum] požadovány v kapitalizované výši, následně procentní sazbou z jistiny a přirostlých úroků k jistině. Proto soud žalobě zcela vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 948,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 151 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 60 149,96 Kč sestávající z částky 3 540 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 770 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 750 Kč ve výši 2 047,50 Kč.