218 C 141/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ banka“), uzavřela se žalovaným dne 15. 10. 2001 Smlouvu o [anonymizováno], na základě které se zavázala zřídit a vést pro žalovaného běžný účet a současně poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr [anonymizováno], kterým umožnila žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu ve výši 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání [anonymizováno] a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Dále se žalovaný zavázal neocitnout se v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze smlouvy. Žalovaný svou povinnost nesplnil, zejména tím, že překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu banka využila svého práva a v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami převedla dne 1. 10. 2004 aktuální debetní zůstatek ve výši 16 157,83 Kč na zvláštní úvěrový účet a vyzvala žalovaného k okamžitému splacení této částky. Pohledávka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas uhrazena. Dlužná částka se proto dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu 30 % ročně dle úrokového lístku banky platného ke dni zesplatnění. Žalovaný tak nadále dluží žalobkyni na jistině částku 12 599,75 Kč, smluvní poplatky ve výši 200 Kč, úrok z úvěru ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny úvěru od 22. 6. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 12 799,75 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019. Žalovaný byl o zaplacení upomínán i předžalobní výzvou ze dne 17. 4. 2020, dluh však nezaplatil. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Z předložených listinných důkazů, a to ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019 a seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 7. 2019, Smlouvy o [anonymizováno] ze dne 15. 10. 2001, všeobecných obchodních podmínek původního věřitele, výpisu z úvěrového účtu žalovaného a úvěrové historie, oznámení o převodu dluhu na úvěrový účet a předžalobní upomínky vzal soud za prokázané, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek je dána aktivní legitimace žalobkyně k vymáhání předmětné pohledávky. Dle uzavřené Smlouvy o [anonymizováno], obchodních podmínek a úvěrové historie bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému kontokorentní úvěr s úvěrovým limitem 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané finanční prostředky bance splácet způsobem sjednaným ve smlouvě a obchodních podmínkách, tj. zejména dodržovat minimální měsíční kreditní příjem ve výši 50 % povoleného limitu a nepřekračovat povolený limit. Žalovaný úvěr stanoveným způsobem nesplácel, na upomínání nereagoval. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni 1. 10. 2004 zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Podle úrokového lístku banky platného od 7. 7. 2004 činila úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek na všech běžných korunových účtech 30 % ročně. Dlužná částka ve výši 12 799,75 Kč byla ke dni podání žaloby tvořena jistinou úvěru ve výši 12 599,75 Kč a poplatky ve výši 200 Kč O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně informován. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzýván, soud však neměl k dispozici žádný důkaz, který by svědčil o zaplacení dlužné částky. 4. Soud věc právně hodnotil podle předpisů platných v době uzavření smlouvy, v souladu s ustanovením § 3028 odst. 1 a 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Podle ustanovení § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 502 obchodního zákoníku je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Podle § 506 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu více než tří měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy. Podle ustanovení § 273 odst. 1 obchodního zákoníku lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. Podle ustanovení § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 5. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru, na základě které mu byl poskytnut kontokorentní úvěr s limitem ve výši 14 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet způsobem stanoveným ve smlouvě. Žalovaný tak včas a řádně neučinil, úvěr nesplatil. S ohledem na shora uvedené a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni nesplacenou jistinu poskytnutého úvěru společně s poplatky, smluvními úroky z úvěru i se zákonným úrokem z prodlení. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 799,75 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.