218 C 143/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 15. 8. 2022 úvěrovou smlouvu [číslo] na základě které mu byl poskytnut revolvingový úvěr. Sjednaná výše úvěrového rámce činila v průběhu úvěrového vztahu až 120 000 Kč. Podle smlouvy byl žalovaný povinen hradit pravidelné měsíční splátky ve výši 2,57 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Postupně čerpaný úvěr byl úročen smluvním úrokem ve výši 20,9 % ročně, pro případ prodlení s úhradou splátek byl žalovaný povinen platit věřiteli smluvní pokutu ve výši 2 x 500 Kč za prodlení s úhradami splátek úvěru. Žalovaný dohodnuté splátky nehradil řádně a včas, proto žalobkyně pohledávku dopisem ze dne 15. 2. 2023 zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu. Ke dni podání žaloby byla pohledávka tvořena jistinou ve výši 119 994,43 Kč, náklady na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokutou ve výši 1 000 Kč, dále žalobkyně požadovala smluvní úrok z úvěru a zákonné úroky z prodlení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru ze dne 15. 8. 2022, úvěrových podmínek a z transakční historie soud zjistil, že obsahem smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 70 000 Kč s možností navýšení až na 500 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 799 Kč, tj. 2,57 % z úvěrového rámce, a to včetně smluvního úroku stanoveného sazbou 20,9 % ročně. Nedílnou součást smlouvy tvoří úvěrové podmínky žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány. Ze smlouvy a úvěrových podmínek soud zjistil, že tyto opravňují věřitele úvěr zesplatnit v případě, že bude dlužník dlužit 2 a více splátek nebo nezaplatí splátku déle než 3 měsíce. Dále je žalovaný podle smlouvy povinen zaplatit žalobkyni jednorázovou smluvní pokutu ve výši 500 Kč za prodlení s úhradou jednotlivé splátky. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného soud zjistil, že úvěrový rámec byl navýšen na 120 000 Kč a žalovaný z tohoto účtu vyčerpal převodem na svůj bankovní účet celkovou částku 123 200 Kč, na jejíž splacení uhradil celkem 5 100 Kč. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalovanému ze dne 15. 2. 2023 soud zjistil, že jeho obsahem je výzva žalovanému k splacení celého úvěru ve výši 131 288,49 Kč ve lhůtě do 14 dnů od data sepsání výzvy. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 9. 3. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 133 196,89 Kč. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Na základě smlouvy o revolvingovém úvěru poskytla žalobkyně žalovanému úvěrový rámec v celkové výši 120 000 Kč, z nějž žalovaný převodem na svůj účet vyčerpal finanční prostředky ve shora uvedené výši. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z úvěrové smlouvy a celý úvěr zesplatnila. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění a zaplatit dohodnuté poplatky. Dále pak žalovanému vznikla na základě příslušného ustanovení úvěrové smlouvy povinnost uhradit žalobkyni sjednané smluvní pokuty. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě v celém rozsahu. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 27 660,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 864 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 121 594,43 Kč sestávající z částky 5 980 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 840 Kč ve výši 3 956,40 Kč.