223 C 221/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] uzavřené se žalovanou dne 26. 8. 2020 jí zajišťovala služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu, k tomu jí pronajala technické zařízení Set-top box/CA Modul, sériové č. [anonymizováno], jehož převzetí stvrdila žalovaná podpisem. Žalovaná byla dle zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize [anonymizována dvě slova] (čl. 4) povinna vrátit poskytnuté zařízení do 10 dnů od ukončení smlouvy dne 30. 4. 2021, v opačném případě jí vznikla povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč. Žalovaná technické zařízení nevrátila, smluvní pokutu nezaplatila, přestože byla upomínána. Zákonný úrok z prodlení požaduje žalobkyně z dlužné jistiny od 1. 2. 2022 (den následující po marném uplynutí dodatečné lhůty k plnění) do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě, proto soud věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. [právnická osoba] byla na základě projektu rozdělení a fúze rozdělena, odštěpením vyčleněná část jmění přešla na [právnická osoba] [právnická osoba], dále došlo k fúzi sloučením zanikající [právnická osoba] a.s. a [anonymizováno] [právnická osoba] jako nástupnické společnosti, ta změnila obchodní firmu na [právnická osoba], od 1. 4. 2020 změněna na [právnická osoba], což bylo prokázáno výpisem z obchodního rejstříku. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 5. Žalobkyně uzavřela dne 24. 8. 2020 se žalovanou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] nedílnou součástí byly zvláštní podmínky pro službu Kombinované televize [anonymizována dvě slova], přičemž strany smlouvou sjednaly dohodu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací, k tomu jí pronajala zařízení [anonymizována dvě slova] ([anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]), [anonymizována dvě slova]. Žalovaná se smlouvou zavázala zaplatit žalobkyni za poskytnuté služby odměnu včetně dalších poplatků a nákladů dle ceníku„ [anonymizováno] [číslo]“. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. V rámci smlouvy byla sjednána povinnost žalované uhradit žalobkyni smluvní pokutu 5 000 Kč, pokud nevrátí poskytnuté technické zařízení žalobkyni do 10 dnů od ukončení smlouvy (čl. 4 zvláštních podmínek). Žalovaná převzala specifikované technické zařízení k využívání služeb žalobkyně, tj. set-top box se sériovým č. [anonymizováno], což potvrdila svým podpisem /důkaz: smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, zvláštní podmínky, formulář o převzetí zařízení/. 6. Dle žalobních tvrzení byla smlouva ukončena dne 30. 4. 2021. Žalovaná netvrdila, že by zařízení žalobkyni vrátila a zaplatila smluvní pokutu. 7. Podle předložené výzvy včetně podacího archu žalobkyně odeslala žalované před podáním žaloby výzvu k vrácení technického zařízení a zaplacení smluvní pokuty s uvedením lhůty k plnění do 31. 1. 2022. 8. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. 9. Mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací podle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů. Součástí uvedené smlouvy byl i nájem technického zařízení specifikovaného shora ve smyslu § 2316 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Pro případ nevrácení technického zařízení včas byla sjednána povinnost žalované zaplatit smluvní pokutu podle § 2048 a násl. o. z. 10. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Jelikož v řízení bylo prokázáno, že žalovaná od žalobkyně převzala technické zařízení, což stvrdila svým podpisem na formuláři žalobkyně/ve smlouvě, a zároveň zařízení ve stanovené lhůtě od ukončení smlouvy nevrátila, rozhodl soud výrokem I o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč představující smluvní pokutu za nevrácení zařízení, přičemž výši smluvní pokuty považuje soud za přiměřenou. 14. Vedle nároku na zaplacení jistiny náleží žalobkyni také úrok z prodlení ve výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jelikož žalovaná se beze sporu do prodlení s peněžitým plněním dostala, z částky 5 000 Kč od 1. 2. 2022, jak žalobkyně požadovala, přičemž dodatečná lhůta k plnění do 31. 1. 2022 byla žalované poskytnuta předžalobní upomínkou ze dne 19. 1. 2022, od následujícího dne je žalovaná v prodlení. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč O jejich splatnosti k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.