224 C 82/2023-50 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedených částek s příslušenstvím z titulu uzavřených smluv o spotřebitelském úvěru a smlouvy o zápůjčce uzavřených mezi [právnická osoba] [IČO], jako právním předchůdcem žalobkyně, a žalovaným. První nárok vyplýval ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne [datum], na základě které žalovaný převzal v hotovosti částku 34 000 Kč. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 40 632 Kč (poplatek) spolu se zápůjčkou v 78 týdenních splátkách po 957 Kč a to do [datum]. Žalovaný uhradil celkem částku 8 247,33 Kč. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení dlužné jistiny 25 752,67 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 449,96 Kč a úroků z prodlení v zákonné výši 8,50% ročně z dlužné jistiny ve výši 25 752,67 Kč od [datum] do zaplacení. Druhý nárok vyplýval ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne [datum], na základě které žalovaný převzal v hotovosti částku 20 000 Kč. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 16 548 Kč (poplatek) spolu se zápůjčkou ve 24 měsíčních splátkách po 1 523 Kč a to do [datum]. Žalovaný uhradil celkem částku 10 588,94 Kč. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení dlužné jistiny 9 411,06 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 235,54 Kč a úroků z prodlení v zákonné výši 8,50% ročně z dlužné jistiny ve výši 9 411,06 Kč od [datum] do zaplacení. Třetí nárok vyplýval ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne [datum], na základě které žalovaný převzal v hotovosti částku 25 000 Kč. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 24 302 Kč (poplatek) spolu se zápůjčkou v 18 měsíčních splátkách po 2 739 Kč a to do [datum]. Žalovaný uhradil celkem částku 24 413, 73 Kč. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení dlužné jistiny 586,27 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 103,13 Kč a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25% ročně z dlužné jistiny ve výši 586,27 Kč od [datum] do zaplacení. Pohledávky byly ze strany právního předchůdce žalobkyně postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem. Žalovaný neuhradil zbytek dluhů ani přes předžalobní upomínku. Žalobkyně se domáhala toliko vydání bezdůvodného obohacení, které představuje nesplacené části jistin, dále požaduje kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 449,96 Kč (první nárok), ve výši 235,54 Kč (druhý nárok) a ve výši 103,13 Kč (třetí nárok) a zákonné úroky z prodlení z dlužných jistin ode dne následujícího po postoupení pohledávek. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] a smluvních podmínek soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřel smlouvu, dle níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 34 000 Kč, žalovaný částku převzal v hotovosti proti podpisu a zavázal se tuto zápůjčku vrátit spolu s poplatkem, to vše ve sjednaných splátkách (první nárok). Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] a smluvních podmínek soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřel smlouvu, dle níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 20 000 Kč, žalovaný částku převzal v hotovosti proti podpisu a zavázal se tuto zápůjčku vrátit spolu s poplatkem, to vše ve sjednaných splátkách (druhý nárok). Ze smlouvy o zápůjčce – [příjmení] v hotovosti [číslo] ze dne [datum] a smluvních podmínek soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřel smlouvu, dle níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 25 000 Kč, žalovaný částku převzal v hotovosti proti podpisu a zavázal se tuto zápůjčku vrátit spolu s poplatkem, to vše ve sjednaných splátkách (třetí nárok). 4. Z tabulek umoření bylo zjištěno, že žalovaný uhradil žalobkyni na dluh ze smluv v případě prvního nároku 8 247,33 Kč, v případě druhého nároku 10 588,94 Kč a v případě třetího nároku 24 413,73 Kč. Nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaný splatil jakoukoli částku nad rámec tvrzení žalobkyně. 5. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] spolu s podacím lístkem soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému výzvu, v níž ho vyzvala k uhrazení zbývající části dluhu ve lhůtě do [datum] a upozornila ho na možnost soudního vymáhání pohledávky. 6. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum], seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] zaslané žalovanému. 7. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2013 Sb., občanský zákoník (dále o.z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. V daném případě po provedeném dokazování a zhodnocení všech zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a to bez ohledu na další zkoumání, zda smlouvy, které byly mezi účastníky uzavřeny, či některá ujednání v nich, jsou platná či nikoli. Částky 20 000 Kč (první nárok), 25 000 Kč (druhý nárok) a 25 000 Kč (třetí nárok) žalovaný převzal, zaplatil však jen 8 247,33 Kč (první nárok), 10 588,94 Kč (druhý nárok) a 24 413,73 Kč (třetí nárok), zbývající částky nevrátil. Žalobkyně požaduje po žalovaném pouze uhrazení zbývající části jistin, tj. rozdílu mezi částkami, které žalovanému právní předchůdce poskytl, a částkami, které žalovaný uhradil, tedy 25 752,67 Kč (první nárok), 9 411,06 Kč (druhý nárok) a 586,27 Kč (třetí nárok). Jedná se o částky, které by žalovaný musel jakožto bezdůvodné obohacení uhradit i za situace, kdy by smlouvy o spotřebitelském úvěru a o zápůjčce byly neplatné. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 11. Protože žalovaný ve lhůtě splatnosti dlužné částky neuhradil, dostal se do prodlení a je podle § 1968 a § 1970 o.z. ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb., povinen zaplatit žalobkyni z dlužných jistin úroky z prodlení tak, jak uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 608 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 430 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 750 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.