225 C 159/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky ve výši 25 242,68 Kč, a to s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč a ona se zavázala vrátit částku 50 721,39 Kč spolu s příslušenstvím do 7. 2. 2025. Žalovaná ale poskytnutý úvěr nevrátila. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni, která žalovanou bez úspěchu vyzvala ke splacení dluhu. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny úvěru ve výši 24 603 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 12. 4. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od 10. 3. 2023 do 4. 4. 2023 ve výši 262,88 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 205 Kč (z toho 150 Kč náklady na upomínání), smluvní pokuty v částce 639,68 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 482 Kč. 2. Žalobkyně i její právní zástupce se z jednání u soudu omluvili. Žalovaná se na jednání bez omluvy nedostavila. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“). 3. Žalobkyně v řízení tvrdila, avšak neprokázala, že došlo k uzavření úvěrové smlouvy. K důkazu žalobkyní předložená listina označená jako„ Smlouva o úvěru“ nebyla nijak verifikována žalovanou. Uzavření jakékoliv formy smlouvy tvrzeného obsahu žalobkyně neprokázala, neboť v řízení nebyl zjištěn ani obsah smlouvy ani existence právního jednání žalované. Skutečnost, že listiny provedené k důkazu obsahují osobní údaje žalované, nezakládá dostatečným způsobem vznik projevu vůle účastníků. Není také ničím doloženo, že pokud byla smlouva uzavřena elektronicky, odpovídají jejímu obsahu předložené listiny. 4. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že na účet č. [bankovní účet] v listopadu 2022 právní předchůdkyně žalobkyně převedla částku ve výši 25 000 Kč. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že z účtu [bankovní účet] v listopadu 2022 byla odeslána platba ve výši 1 Kč s názvem protiúčtu„ [celé jméno žalované]“. Žalobkyně však těmito důkazy v řízení neprokázala, že k účtu, na který byla převedena částka 25 000 Kč, měla vlastnická či dispoziční oprávnění právě žalovaná. 5. S ohledem na shora uvedené z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná další skutková zjištění. 6. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že žalobkyně uzavřela smlouvu právě s žalovanou v tvrzeném rozsahu, a že peněžní prostředky byly vyplaceny právě žalované. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila, své břemeno tvrzení a zejména důkazní tak neunesla. 7. Z provedeného dokazování nemá soud za prokázanou žádnou pro zjištění důvodnosti uplatněného nároku relevantní skutečnost. Soud tak vzhledem k uvedenému shledal žalobu nedůvodnou a zamítl ji (výrok I.), neboť žalobkyně neprokázala existenci tvrzené smlouvy o úvěru, stejně jako skutečnost, že shora uvedená částka byla poskytnuta žalované. V řízení tak nebylo prokázáno ani obohacení na straně žalované a úbytek majetku na straně právní předchůdkyně žalobkyně. Soud proto žalovaný nárok neposoudil ani podle zákonných ustanovení o bezdůvodném obohacení. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. s odůvodněním, že úspěšné žalované žádné náklady nevznikly (výrok II.).