225 C 98/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky ve výši 29 692,20 Kč, a to s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč a ona se zavázala vrátit částku 30 403 Kč spolu s příslušenstvím do [datum]. Žalovaná ale poskytnutý úvěr nevrátila. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni, která žalovanou bez úspěchu vyzvala ke splacení dluhu. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny úvěru ve výši 24 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši 1 639,27 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 503 Kč, smluvní pokuty v částce 5 092,2 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 480 Kč. 2. Žalobkyně i její právní zástupce se z jednání u soudu omluvili. Žalovaná se na jednání bez omluvy nedostavila. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“). 3. Žalobkyně v řízení tvrdila, avšak neprokázala, že došlo k uzavření úvěrové smlouvy. K důkazu žalobkyní předložené listiny označené jako„ Smlouvy o úvěru“ nebyly nijak verifikovány žalovanou. Uzavření jakékoliv formy smlouvy tvrzeného obsahu žalobkyně neprokázala, neboť v řízení nebyl zjištěn ani obsah smlouvy ani existence právního jednání žalované. Skutečnost, že listiny provedené k důkazu obsahují osobní údaje žalované, nezakládá dostatečným způsobem vznik projevu vůle účastníků. Není také ničím doloženo, že pokud byla smlouva uzavřena elektronicky, odpovídají jejímu obsahu předložené listiny. 4. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že na účet č. [bankovní účet] v březnu a dubnu 2022 právní předchůdkyně žalobkyně převedla částku celkem ve výši 25 000 Kč. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že z účtu [bankovní účet] v dubnu 2020 byla odeslána platba ve výši 0,01 Kč s názvem protiúčtu„ [celé jméno žalované]“. Žalobkyně však těmito důkazy v řízení neprokázala, že k účtu, na který byl poskytnut úvěr, měla vlastnická či dispoziční oprávnění právě žalovaná. 5. S ohledem na shora uvedené z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná další skutková zjištění. 6. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že žalobkyně uzavřela smlouvu právě s žalovanou v tvrzeném rozsahu, a že peněžní prostředky byly vyplaceny právě žalované. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila, své břemeno tvrzení a zejména důkazní tak neunesla. Žalobkyně sice v žalobě uvádí, že„ bankovní účet žalované je vždy případně možné ověřit vyžádáním informace u bankovního ústavu“, avšak konkrétní bankovní účet, ohledně něhož by měl být dotaz učiněn, v žalobě neoznačuje. Nelze si rovněž nevšimnout, že mezi odesláním verifikační platby v dubnu 2020 a převedením částek celkem ve výši 25 000 Kč v březnu a dubnu 2022 uplynul dlouhý časový úsek. 7. Z provedeného dokazování nemá soud za prokázanou žádnou pro zjištění důvodnosti uplatněného nároku relevantní skutečnost. Soud tak vzhledem k uvedenému shledal žalobu nedůvodnou a zamítl ji (výrok I.), neboť žalobkyně neprokázala existenci tvrzené smlouvy o úvěru, stejně jako skutečnost, že shora uvedená částka byla poskytnuta žalované. V řízení tak nebylo prokázáno ani obohacení na straně žalované a úbytek majetku na straně právní předchůdkyně žalobkyně. Soud proto žalovaný nárok neposoudil ani podle zákonných ustanovení o bezdůvodném obohacení. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. s odůvodněním, že úspěšné žalované žádné náklady nevznikly (výrok II.).