8 C 1/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky 20 398,58 Kč, smluvního úroku ve výši 18,9 % ročně a zákonného úroku z prodlení. To vše s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve formě kontokorentního úvěru, žalovaný ale poskytnutý úvěr nevrátil, a nezaplatil ani další sjednané nároky. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se, ač řádně předvolán, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavil, proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. 3. Z předložené smlouvy o úvěru ze dne [datum] a všeobecných smluvních podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 10 000 Kč k jeho běžnému účtu. Úvěr byl splatný v měsíčních splátkách podle splátkového kalendáře. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě v internetovém bankovnictví žalovaného, čímž byla ověřena jeho identita. Finanční prostředky poté čerpal platbami a nákupy ze svého účtu, což žalobkyně prokázala příslušnými výpisy. Žalovaný se kromě jistiny úvěru zavázal zaplatit smluvní úrok ve výši 18,9 % ročně. Pro případ prodlení s vrácením úvěru se žalovaný zavázal zaplatit zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu. 4. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný vyčerpané finanční prostředky nezaplatil, ke dni [datum] evidovala žalobkyně pohledávku ve výši 20 398,58 Kč. Tuto částku žalovaný neuhradil, ačkoli byl k úhradě opakovaně vyzýván. 5. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode den, kdy byl o vrácení požádán. 8. Smlouva o úvěru ke své platnosti nevyžaduje písemnou formu právního jednání, lze ji tedy uzavřít v libovolné formě (§ 559 o. z.), smlouva byla uzavřena s ověřením identity žalovaného jeho bankovním elektronickým podpisem. Z výpisu z účtu žalovaného bylo prokázáno, že žalovaný prostředky čerpal a za jakých podmínek byly finanční prostředky zapůjčeny, finanční prostředky převzal žalovaný, a netvrdil ani neprokazoval, že by uvedenou pohledávku žalobkyni uhradil. Proto shledal soud žalobu co do nesplacené jistiny úvěru po právu a uložil žalovanému povinnost dlužnou částku zaplatit. 9. Dále soud žalovanému uložil povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Tento nárok vyplývá ze zákona a prováděcího předpisu. 10. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11. Protože úrok je přiměřený uvedenému typu úvěru a průměrným sazbám úroků komerčních bank ke dni uzavření smlouvy o úvěru, bylo i v této části žalobě vyhověno. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 572,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 020 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 398,58 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 940 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., cestovní. v celkové částce 90 Kč za spojení autobusem [obec] – [obec] a zpět a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.