18 C 30/2024-30 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že podle uzavřené smlouvy odebíral žalovaný elektrickou energii, za realizovanou spotřebu elektřiny nezaplatil.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, bez jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Podle předložené smlouvy o dodávce elektřiny ze dne , datum, uzavřeli žalobkyně a žalovaný smlouvu o dodávkách elektrické energie do odběrného místa , adresa, , na dobu tří let. Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, jejichž obsah je soudu z úřední činnosti již znám a podle kterých byl žalovaný povinen platit nejen zálohy na odběr elektrické energie, ale i fakturu obsahující vyúčtování ceny za dodávku elektřiny.4. Jak dále vyplývá z předložené faktury, vyúčtovala žalobkyně žalovanému spotřebu za období od , datum, do , datum, v celkové hodnotě , částka, , splatnost faktury nastala , datum, . Následně byl žalovaný upomínán o zaplacení uvedené faktury.5. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by smluvní vztah ukončil dříve, než tvrdila žalobkyně, nebo že by na svůj dluh žalobkyni cokoliv zaplatil, ani že by jeho závazek zanikl z jiného důvodu.6. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli kupní smlouvu na dodávku elektrické energie, podle které žalovaný ve shora uvedeném období odebral elektrickou energii ve shora uvedené hodnotě, spotřeba mu byla vyúčtována fakturou splatnou dne , datum, , žalovaný však nic nezaplatil.7. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah z kupní smlouvy uzavřené podle § 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“) s přihlédnutím ke speciálním ustanovením energetického zákona. Žalovaný nesplnil svou základní povinnost kupujícího zaplatit za poskytnuté zboží (služby) kupní cenu podle § 2118 o. z. Vedle nároku na zaplacení jistiny vznikl prodávajícímu též nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, představující , částka, za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.