20 C 11/2024-38 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky ve výši 40 620 Kč z titulu uzavřené nájemní smlouvy. Svůj nárok žalobce odůvodnil tak, že žalovaná s žalobcem uzavřela smlouvu o nájmu, na základě které žalobce poskytl žalované k užívání byt , Anonymizováno, v domu č.p. , Anonymizováno, v , adresa, ve , Anonymizováno, a žalovaná se zavázala zaplatit za užívání předmětné nemovitosti částku 3 023 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s uhrazením částky nájmu za období od prosince 2021 do června 2022, dále se dostala do prodlení s úhradou nedoplatku vyúčtování služeb za rok 2021 ve výši 7 792 Kč a rok 2022 ve výši 12 674 Kč. Žalobce se tedy žalobou domáhá dlužného nájmu ve výši 20 154 Kč a nedoplatku vyúčtování, přičemž dále požaduje zákonný úrok z prodlení u dlužného nájmu vždy k 1. dni následujícího měsíce a u nedoplatku k 1. 8. 2022 (7 792 Kč) a l 1. 9. 2023 (12 674 Kč).2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce ani žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřili a soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena dne 30. 4. 2021 dohoda, podle níž se žalobce zavázal dát do užívání byt č. , Anonymizováno, v druhém podlaží v domu na adrese , adresa, žalované a žalovaná se zavázala uhradit nájemné za užívání bytu ve výši 3023 Kč, dále se zavázala hradit zálohu na služby spojené s užíváním bytu. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 5. 2021 do 30. 4. 2022, splatnost nájmu strany sjednaly na poslední den v měsíci, za který je nájem či služby hrazeny, splatnost nedoplatku či přeplatku vyúčtování služeb strany sjednaly do 15 dnů od doručení zúčtovací faktury (důkaz: smlouva o nájmu). Dle evidenčního listu byla žalovaná povinna hradit částku 3 023 Kč na nájmu bytu (důkaz: evidenční list). Byt byl předán žalovanou k 20. 6. 2022 (důkaz: protokol o převzetí bytu). Žalobce rozúčtoval zálohy na služby za období 2021 tak, že odečetl skutečnou spotřebu služeb, započítal zaplacené zálohy a určil tak nedoplatek ve výši 7 792 Kč. Ve vyúčtování žalobce poučil žalovanou o možnosti reklamace a splatnosti do 31. 7. 2022. Vyúčtování žalobce předal k poštovní přepravě dne 14. 6. 2022 (důkaz: vyúčtování za rok 2021, kopie vrácené obálky). Žalobce rozúčtoval zálohy na služby za období 2022 tak, že odečetl skutečnou spotřebu služeb, započítal zaplacené zálohy a určil tak nedoplatek ve výši 12 674 Kč. Ve vyúčtování žalobce poučil žalovanou o možnosti reklamace a splatnosti do 31. 7. 2023. Vyúčtování žalobce předal k poštovní přepravě dne 5. 4. 2023 (důkaz: vyúčtování za rok 2022, kopie vrácené obálky). Dne 22. 11. 2023 zástupce žalobce vyzval žalovanou k uhrazení dlužného nájmu a dlužného vyúčtování (důkaz: předžalobní výzva, podací lístek).5. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění účinném ke dni uzavření dohody.6. Podle ust. § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.7. Podle ust. § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.8. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda žalobcem a žalované je smlouvou o nájmu podle ust. § 2201 a násl. o. z. Bylo prokázáno, že žalovaná se zavázala k úhradě nájemného podle platné smlouvy a dále se zavázala k úhradě služeb souvisejících s užíváním předmětu nájmu, přičemž žalovaná v řízení neuplatnila žádnou obranu, na základě které by soud dospěl k závěru, že není povinna k úhradě nájmu za měsíce, které jsou předmětem žaloby, přičemž jednotlivé nájemné dospělo vždy 1. den v následujícím měsíci. Tento nárok byl tedy shledán důvodným. Důvodný je i nárok na nedoplatek vyúčtování za rok 2021 a 2022, který byl žalované řádně vyúčtován a doručen. V řízení má soud tedy za prokázané, že závazky žalovanou vůči žalobci platně vznikly a dospěly, přičemž žalovaná v řízení zánik těchto závazků netvrdila, ani v řízení tato skutečnost nevyšla najevo. Proto soud uložil žalované povinnost dluh žalobci uhradit.10. Ve vztahu k zaplacení náhrady za užívání bytu od 1. 5. 2022 do 20. 6. 2022, kdy již užívání bytu nebylo odůvodněno právním titulem nájemní smlouvy, dospěl soud k závěru, že žalovaná předmět nájmu řádně nepředala v den skončení nájmu a užívala jej až do dne faktického předání. Důvodný je tak i nárok na náhradu předmětné období v celkové výši 5 039 Kč. Výše náhrad je určena nájemní smlouvou, splatnost těchto náhrad je třeba analogicky posuzovat podle ust. § 2251 o. z., neboť smyslem ustanovení § 2295 o. z. je posílení postavení pronajímatele a zjednodušení procesu dokazování v rámci vymáhání těchto nároků, přičemž legitimním očekáváním účastníků je to, že postavení pronajímatele nebude zhoršeno v důsledku porušení povinnosti ze strany nájemce. Tento závěr je v souladu se zásadou, že nikdo nemůže těžit ze svého protiprávního jednání, tedy užívání předmětu nájmu v rozporu se zákonem.11. Vzhledem k tomu, že nájemné bylo splatné k 1. dni následujícího měsíce, žalovaná se dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobci tak vznikl nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o. z. Vyúčtování žalobce za rok 2021 a 2022 se stalo rovněž dospělým a to k 15. dni po doručení dle ujednání stran, žalobce požadoval úrok z prodlení až od 1. 8. 2022, popř. 1. 9. 2023 dle poučení uvedeném ve vyúčtování. Soud přiznal žalobcem požadované úroky z prodlení za jednotlivé měsíční nájmy a vyúčtování dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měl plný úspěch žalobce, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 11 408,50 Kč. Tyto náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 031 Kč, z nákladů právního zastoupení v částce 9 377,50 Kč, které spočívají v odměně advokáta za dva a půl úkonu právní služby při sazbě za jeden úkon právní služby ve výši 2 740 Kč (příprava a převzetí věci, jednoduchá výzva k plnění, návrh ve věci samé) (§§ 11 odst. 1,2 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, dále jen „a. t.”) dále z paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 300 Kč a dále pak z náhrady daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 1 627,50 Kč, neboť advokát v době provedení úkonů byl plátcem této daně. Jejich zaplacení žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.