20 C 9/2024-56 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 13 093,42 Kč z titulu náhrady škody. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že žalovaný 1. 4. 2022 poškodil čtyři zimní pneumatiky u vozidla značky , Anonymizováno, r.z. , Anonymizováno, , přičemž náklady na opravu činily 13 093,42 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění, avšak bezúspěšně. Žalobou se domáhá náhrady škody včetně příslušenství spočívajícím v úroku z prodlení od 10. 11. 2022.2. Žalovaný se k nároku žalobkyně vyjádřil tak, že s ním nesouhlasí. Uvedl, že je celkově ve špatné finanční situaci a práce neschopný. V roce 2022 – 2023 si ověřoval na soudu Praha 1, zda má vše vyplaceno a bylo mu to tak potvrzeno. Soud mu vracel přeplatek 2x 10 000 Kč.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně a žalovaný s tímto postupem souhlasili.4. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Žalovaný dne 1. 4. 2022 prořízl nožem čtyři zimní pneumatiky Bridgestone blizzak ML001 rozměru 205/55 R16 u vozidla , Anonymizováno, r.z. 6 , Anonymizováno, ve vlastnictví žalobkyně (důkaz: trestní příkaz Okresního soudu Praha – Východ ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ). Žalobkyně si u , Anonymizováno, nechala provést opravu spočívající v dodání a instalaci nových pneumatik dne 11. 4. 2022 s konečným nákladem 13 093,42 Kč (důkaz: nákladový list opravy; zakázkový list č. 2201360). Dne 16. 9 2022 žalobkyně prostřednictvím , Anonymizováno, vyzvala žalovaného k plnění dluhu ve lhůtě 30 dnů od doručení, tento přípis předala k poštovní přepravě dne 22. 9. 2022 (důkaz: výzva ze dne 25. 10. 2022, dodejka).Z ostatních listinných důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro věc samou.5. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění účinném ke dni vzniku újmy.6. Podle ust. § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.7. Podle ust. § 2951 odst. 1) o.z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích8. Podle ust. § 1012 o.z. vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.9. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že nárok žalobkyně je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný svým jednáním zasáhl do absolutního práva žalobkyně a to konkrétně do vlastnického práva k předmětnému vozidlu, přičemž svým jednáním způsobil škodu. V řízení bylo prokázání zaviněné a protiprávní jednání žalovaného, následek v podobě vzniklé škody na majetku žalobkyně a kauzální nexus. Pokud se žalovaný bránil tím, že dostal informaci na Obvodním soudu pro Prahu 1 o tom, že ničeho nedluží, pak je třeba konstatovat, že toto sdělení platí ve vztahu k tomuto soudu a nikoliv generálně ve vztahu k posuzovanému jednání. Naopak z trestního příkazu Okresního soudu Praha – Východ ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, lze dospět k závěru, že v tomto řízení byla žalobkyně odkázána se svým nárokem do občanskoprávního řízení a nebylo jí tak právo dosud přiznáno. Na základě výše uvedeného soud rozhodl o přiznání nároku žalobkyně.11. Vzhledem k tomu, že plnění bylo splatné na základě výzvy žalobkyně 25. 10. 2022 (doručení viz § 573 o.z.), nejpozději od 26. 10. 2022 se dostal žalovaný do prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobkyni tak vznikl nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o. z. Soud tedy přiznal žalobkyni požadované úroky z prodlení od 10. 11. 2022 z dlužné částky dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. S ohledem na výši částky, okolnosti vzniku újmy a délku prodlení žalovaného soud neshledal důvody k rozhodnutí o jiné lhůtě k plnění dle ust. § 160 o.s.ř. neboť by to bylo nespravedlivé vůči žalobkyni, které se již po dva roky nedostalo žádného plnění jakožto poškozené z trestného činu, nadto sám žalovaný uvedl, že dříve disponoval částkou k úhradě dluhu a bylo tedy v jeho moci dluh uhradit.13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč. Tyto náklady sestávají z hotových výdajů podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. za tři úkony (výzva k plnění, návrh ve věci samé, účast na jednání) ve výši 900 Kč bez DPH. O dani z přidané hodnoty nebylo rozhodnuto v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Zaplacení náhrady nákladů neúspěšnému žalovanému soud uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř.14. Zároveň soud dle § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., rozhodl o poplatkové povinnosti žalovaného, jelikož žalobkyně je od soudního poplatku osvobozena, návrhu bylo vyhověno a žalovaný nemá vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ani není osvobozen od soudního poplatku.