207 C 149/2023-68 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení z jistiny od [datum] s poukazem na to, že mezi [právnická osoba] [IČO], jako právním předchůdcem žalobkyně, a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy, první byla dne [datum] uzavřena smlouva o [anonymizováno] úvěru [číslo] na základě které žalovaný převzal v hotovosti částku 20 000 Kč, kterou se zavázal zaplatit úvěrujícímu spolu s poplatkem 12 363 Kč v 12 měsíčních splátkách po 2 697 Kč. Jednou ze složek poplatku byla částka 8 209 Kč jako sjednaný úrok za celou dobu splácení. Protože žalovaný úvěr řádně neuhradil, zaplatil jen 5 900 Kč, úvěrující mu v souladu se smlouvou účtoval navíc úrok z prodlení 1 265,08 Kč za dobu od původního data splatnosti celého dluhu do [datum]. Žalovaný neuhradil zbytek dluhu ani přes předžalobní upomínku. Dále byla dne [datum] uzavřena smlouva o [anonymizováno] úvěru [číslo] na základě které žalovaný převzal v hotovosti částku 10 000 Kč, kterou se zavázal zaplatit úvěrujícímu spolu s poplatkem 8 469 Kč v 52 týdenních splátkách po 356 Kč. Jednou ze složek poplatku byla částka 4 971 Kč jako sjednaný úrok za celou dobu splácení. Protože žalovaný úvěr řádně neuhradil, zaplatil jen 2 200 Kč, úvěrující mu v souladu se smlouvou účtoval navíc úrok z prodlení 832,49 Kč za dobu od původního data splatnosti celého dluhu do [datum]. Žalovaný neuhradil zbytek dluhu ani přes předžalobní upomínku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, a to s účinností od [datum]. Žalobkyně se domáhá toliko vydání bezdůvodného obohacení, které představuje nesplacená část jistiny s vyčísleným úrokem z prodlení k datu [datum], dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po postoupení pohledávky. 2. Žalovaný se ve věci vyjádřil, ve vyjádření však neuvedl žádné relevantní námitky, naopak stvrdil údaje uváděné žalobkyní ohledně výše poskytnutého a vráceného plnění, zdůraznil charakter pohledávky jako bezdůvodného obohacení, což žalobkyně uváděla již v žalobě, dospěl ke stejné výši jistiny dluhu a požádal o splácení z důvodu nedostatku svých příjmů. 3. Právní zástupce žalobkyně se k jednání omluvil, žalovaný nikoli, ale nedostavil se, až po [anonymizována tři slova], že mu [anonymizována dvě slova], (k čemuž soud nemohl po vyhlášení rozsudku přihlížet). Proto soud věc rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním: Ze dvou smluv o spotřebitelském úvěru a smluvních podmínek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvy, dle nichž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, resp. 10 000 Kč, žalovaný částku převzal v hotovosti proti podpisu a zavázal se vždy předmětnou částku vrátit spolu s poplatky ve výši 12 363 Kč, resp. 8 469 Kč, to vše ve sjednaných 12 splátkách měsíčně, resp. 52 splátkách týdně. Nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaný splatil více než 5 900 Kč na první smlouvu, resp. 2 200, Kč na smlouvu druhou. 5. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] zaslala žalovanému výzvu, v níž jej vyzvala k uhrazení zbývající části dluhu ve lhůtě do [datum] a upozornila jej na možnost soudního vymáhání pohledávky. 6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení [anonymizováno] se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odstavce druhého téhož ustanovení neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 8. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. V daném případě po zhodnocení všech zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a to bez ohledu na další zkoumání, zda smlouva, která byla mezi účastníky uzavřena, či některá ujednání v ní, jsou platná, či nikoli. Částku 20 000 Kč, resp. 10 000 Kč žalovaný převzal, žalobkyni však zaplatil jen 5 900 Kč, resp. 2 200 Kč, zbývající částky nevrátil. Žalobkyně požaduje po žalovaném pouze uhrazení zbývající části jistiny, tj. rozdílu mezi částkou, kterou žalovanému celkově poskytla, a částkou, kterou žalovaný žalobkyni v souhrnu uhradil, vychází tak dluh 21 900 Kč. Jedná se o částku, kterou by žalovaný musel jakožto bezdůvodné obohacení žalobkyni uhradit i za situace, kdy by smlouva o zápůjčce byla neplatná. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, se souhlasem žalobkyně ale rozložil plnění do splátek. Kromě jistiny přiznal žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z částky 21 900 Kč, neboť tím, že žalovaný tuto částku nevrátil řádně a včas, se bezesporu do prodlení dostal. Zákonný úrok z prodlení v procentní výši přiznal soud žalobkyni od [datum], tedy ode dne následujícího po dni postoupení pohledávky, o němž byl žalovaný řádně informován. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 089 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Delší lhůta byla zvolena, aby nebyly náklady řízení hrazeny na úkor nároku žalobkyně, platba není vysoká a v prodloužené lhůtě ji lze splnit jednorázově.