207 C 158/2024-51 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 29 707 Kč se zákonným úrokem z prodlení z jistiny od 28. 9. 2023 s poukazem na to, že mezi , právnická osoba, IČO , IČO, , jako právním předchůdcem žalobkyně, a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy, první byla dne 25. 10. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na základě které žalovaný převzal v hotovosti částku 30 000 Kč, kterou se zavázal zaplatit úvěrujícímu spolu s poplatkem 20 853 Kč v 21 měsíčních splátkách po 2 422 Kč. Jednou ze složek poplatku byla částka 13 200 Kč jako sjednaný úrok za celou dobu splácení. Protože žalovaný úvěr řádně neuhradil, zaplatil jen 8 555 Kč, úvěrující mu v souladu se smlouvou účtoval navíc úrok z prodlení 571,87 Kč za dobu od původního data splatnosti celého dluhu do 27. 9. 2023. Žalovaný neuhradil zbytek dluhu ani přes předžalobní upomínku. Dále byla dne 12. 12. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na základě které žalovaný převzal v hotovosti částku 11 000 Kč, kterou se zavázal zaplatit úvěrujícímu spolu s poplatkem 12 652 Kč v 78 týdenních splátkách po 304 Kč. Jednou ze složek poplatku byla částka 8 631 Kč jako sjednaný úrok za celou dobu splácení. Protože žalovaný úvěr řádně neuhradil, zaplatil jen 2 738 Kč, úvěrující mu v souladu se smlouvou účtoval navíc úrok z prodlení 371,79 Kč za dobu od původního data splatnosti celého dluhu do 27. 9. 2023. Žalovaný neuhradil zbytek dluhu ani přes předžalobní upomínku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, a to s účinností od 27. 9. 2023. Žalobkyně se domáhá toliko vydání bezdůvodného obohacení, které představuje nesplacená část jistiny s vyčísleným úrokem z prodlení k datu 27. 9. 2023, dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po postoupení pohledávky.2. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s rozhodnutím bez jednání, při absenci vyjádření se předpokládá souhlas s tímto postupem. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, žalobkyně souhlasila již v žalobě, proto soud věc rozhodl na základě předložených listinných důkazů.3. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním: Ze dvou smluv o spotřebitelském úvěru a smluvních podmínek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvy, dle nichž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, resp. 11 000 Kč, žalovaný částku převzal v hotovosti proti podpisu a zavázal se vždy předmětnou částku vrátit spolu s poplatky ve výši 20 853 Kč, resp. 12 652 Kč, to vše ve sjednaných 21 splátkách měsíčně, resp. 78 splátkách týdně. Nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaný splatil více než 8 555 Kč na první smlouvu, resp. 2 738 Kč na smlouvu druhou.4. Z předžalobní výzvy ze dne 28. 3. 2024, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že žalobkyně dne 28. 3. 2024 zaslala žalovanému výzvu, v níž jej vyzvala k uhrazení zbývající části dluhu ve lhůtě do 12. 4. 2024 a upozornila jej na možnost soudního vymáhání pohledávky.5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odstavce druhého téhož ustanovení neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.7. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. V daném případě po zhodnocení všech zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a to bez ohledu na další zkoumání, zda smlouva, která byla mezi účastníky uzavřena, či některá ujednání v ní, jsou platná, či nikoli. Částku 30 000 Kč, resp. 11 000 Kč žalovaný převzal, žalobkyni však zaplatil jen 8 555 Kč, resp. 2 738 Kč, zbývající částky nevrátil. Žalobkyně požaduje po žalovaném pouze uhrazení zbývající části jistiny, tj. rozdílu mezi částkou, kterou žalovanému její právní předchůdkyně celkově poskytla, a částkou, kterou žalovaný žalobkyni v souhrnu uhradil, vychází tak dluh celkem 29 707 Kč. Jedná se o částku, kterou by žalovaný musel jakožto bezdůvodné obohacení žalobkyni uhradit i za situace, kdy by smlouva o úvěru byla neplatná. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a kromě jistiny přiznal žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z částky celkem 29 707 Kč, neboť tím, že žalovaný tuto částku nevrátil řádně a včas, se bezesporu do prodlení dostal. Zákonný úrok z prodlení v procentní výši přiznal soud žalobkyni od 28. 9. 2023, tedy ode dne následujícího po dni postoupení pohledávky, o němž byl žalovaný řádně informován.9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 641 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 189 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 707 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.