208 C 118/2024-59 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se svým návrhem domáhá zaplacení uvedené částky s odůvodněním, že tuto částku uhradil žalovanému jako zálohu na provedení díla – instalaci fotovoltaické elektrárny. Dílo mělo být dokončeno v listopadu 2023, žalovaný však ani do května 2024 s instalací nezačal, žalobce proto odstoupil od smlouvy a požaduje vrácení této zálohy. Žalovaný to dobrovolně neudělal. Prodlení žalovaného je tak dlouhé a závažné, že žalobce jej považuje za podstatné porušení smlouvy, neboť pokud by věděl, že dílo nebude ve lhůtě provedeno, nikdy by smlouvu neuzavřel.2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že je pravdou, že dílo mělo zpoždění, bylo to však způsobeno objektivnímu důvody, po skončení lhůty k provedení lhůta spolu účastníci komunikovali, žalobce nijak nenaznačoval, že by chtěl od smlouvy odstoupit, došlo k tomu zcela neočekávaně v době, kdy žalovaný již byl připravený dílo realizovat. Náklady, které na přípravu díla již vynaložil by měly být zohledněny. Kromě toho má zato, že porušení smlouvy není podstatné, a tudíž neopravňuje k odstoupení pro podstatné porušení smlouvy, a navíc toto nebylo učiněno bez zbytečného odkladu, ale 5 měsíců po termínu, kdy mělo být dílo předáno. Z toho důvodu je odstoupení neplatné a žalovaná trvá na tom, aby žalobce zpřístupnil svoji nemovitost a umožnil dílo realizovat.3. Ze smlouvy uzavřené mezi účastníky, jejíž platnost nikdo nerozporoval bylo zjištěno, že žalovaný se zavázal instalovat fotovoltaickou elektrárnu (FVE) na klíč, dokončit dílo a předat ho žalobci ve lhůtě do 5. kalendářních měsíců od uhrazení první zálohové faktury. Z faktury č. , hodnota, ze dne 26. 6. 2023 na částku 343 538,58 Kč bylo zjištěno, že datum její splatnosti bylo 3. 7. 2023. Účastníci učinili nesporným, že v červnu 2023 žalobce uvedenou fakturu uhradil a žalovaná částku převzala.4. Z odstoupení ze smlouvy o dílo a výzvy k plnění ze dne 14. 5. 2024 soud zjistil, že žalobce z důvodu, že dílo mělo být dokončeno a předáno v listopadu 2023, ale ke dni 14. 5. 2024 žalovaný nezačal s realizací, žalobce od smlouvy odstupuje. S ohledem na to, že termínem realizace je žalobce vázán i vůči státu, na profinancování díla mají být použity finanční prostředky poskytnuté formou dotace Nová zelená úsporám žalobce by nikdy smlouvu s žalovaným neuzavřel, kdyby o možnosti zpoždění s dodávkou díla věděl. Zároveň byl vyzván žalovaný k vrácení bezdůvodného obohacení ve výši uhrazené zálohy a nákladů za odstoupení od smlouvy. Odstoupení obsahovalo výzvu, že pokud nebude částka vrácena, bude se jejího vrácení domáhat žalobou. Dopisem ze dne 10. 6. 2024 pak byl žalovaný opětovně vyzván k vrácení uvedené částky s výzvou k plnění podle § 142a o.s.ř.5. Z korespondence mezi účastníky bylo zjištěno, že žalobce dne 9. 2. 2024 kontaktoval žalovaného, zda nemá nějaké zprávy, žalovaný se omluvil za zdržení a s ohledem na problémy uvedl, že je obtížné plánovat instalaci a žádný termín žalobci nesdělil. V únoru 2024 ještě žalovaný uváděl, že věří, že se brzy dostane i na realizaci zakázky žalobce, požádal ještě o strpení. Dne 8. 4. 2024 žalovaný rovněž sdělil, že zatím nelze uvést přesný termín instalace, jakmile bude termín znám, budou žalobce kontaktovat. Žalovaný zaslal žalobci e-mail dne 25. 4. 2024 s tím, že se omlouvají za prodlení, důvodem prodlení je nakupení většího množství zákazníků, kapacita montážních paret a v neposlední řadě výpady hlavních komponentů, které jsou potřeba pro realizaci FVE. Dne 16. 5. 2024 zaslal žalovaný žalobci výzvu ke zpřístupnění nemovitosti podle platné smlouvy a za prodlení mu nabídl slevu z cenu díla ve výši 8 564 Kč a navýšil ji o 12 000 Kč s tím, že tato částka kompenzuje prodlení.6. Podle § 2002 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o.z.“) poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.7. Podle odst. 2 tohoto ustanovení strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.8. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že účastníci uzavřeni smlouvu o dílo, které mělo být dokončeno v listopadu 2023. Žalovaný však v uvedené lhůtě s realizací díla ani nezačal, v e-mailové korespondenci ještě v dubnu 2024 nebyl schopen sdělit, kdy by mohla realizace díla u žalobce začít. Žalobce tak vyhledal právní moci a dopisem právní zástupkyně ze dne 14. 5. 2024 od uvedené smlouvy odstoupil. Jako důvod odstoupení uvedl podstatné porušení smlouvy, neboť pokud by ke dni uzavření smlouvy věděl, o takovém to zpoždění nikdy by smlouvu neuzavřel, protože datem realizace je vázán i vůči státu vzhledem k čerpání dotací. Na uvedený dopis reagoval žalovaný dne 16. 5. 2024 s tím, že žádá o zpřístupnění nemovitosti, aby dílo mohl realizovat.9. Při jednání pak zástupce žalovaného uváděl, že do okamžiku do odstoupení od smlouvy již bylo žalovaným ze smlouvy plněno, neboť zakázka není jen instalace panelů, ale i nakoupení materiálu, jednání s , Anonymizováno, , dotačním programem, technické výkresy apod. Tyto náklady žalovaná vydala. V rámci koncentrace řízení byl žalovaný upozorněn, že toto své tvrzení musí prokázat, v koncentrační lhůtě nenavrhl ani nepředložil ani jediný důkaz. Soud proto vyšel z toho, že žalovaný s realizací zakázky vůbec nezačal a žádné náklady vynaložené na tuto zakázku neměl.10. Soud tak vzal za prokázané, že žalovaný závažným způsobem porušil smlouvu tím, že s realizací zakázky nezačal po celou dobu, kdy měla realizace probíhat, tedy do listopadu 2023. Žalobcem byl pak opakovaně kontaktován se žádostí o informace, kdy realizace zakázky bude probíhat, ještě v dubnu 2024 však bylo žalobci sděleno, že žádá žalovaný o strpení, zatím nezná přesný termín realizace. Žalobce proto od smlouvy odstoupil. Soud považuje prodlení žalovaného za podstatné porušení smlouvy, neboť samotný fakt, že nejen ve lhůtě uvedené ve smlouvě, ale ani 5 měsíců po jejím skončení nebyl žalovaný schopen s realizací začít nebo alespoň sdělit, kdy s ní začne, je jednoznačně podstatný porušení smlouvy. Žádný spotřebitel, pokud by věděl, že realizace zakázky bude mít rok zpoždění (což by při započetí díla na počátku července 2024 při realizační lhůtě 5 měsíců nastalo), by smlouvu v takovém znění neuzavřel. Navíc žalobce chtěl čerpat dotace z dotačního programu a společností , Anonymizováno, byl upozorněn, že podmínky smlouvy o připojení, tedy připojení do sítě musí realizovat nejpozději do 22. 7. 2024, jinak dojde k zániku smlouvy a rezervaci příkonu nebo výkonu dle této smlouvy. Bylo zřejmé, že žalovaný realizaci do tohoto data nestihne. I když žalovaný tvrdil, že tuto smlouvu lze prodloužit rovněž k tomu nedoložil jediný důkaz.11. Tvrzení žalovaného, že odstoupení od smlouvy nebylo zaslána bez zbytečného odkladu a je tudíž neplatné soud uvádí, že naposledy byl žalobce kontaktován e-mailem dne 8. 4. 2024, ve kterém byl upozorněn, že zatím není znám přesný termín instalace. Pokud tedy odstoupení od smlouvy bylo zasláno dne 14. 5. 2024, když mezitím žalobce musel vyhledat právního zástupce, který odstoupení vyřizoval považuje soud tuto lhůtu za přiměřenou a má zato, že žalobce bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupil. Proto bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno a určeno, že žalovaný je povinen celou částku žalobcem uhrazenou jako zálohu vrátit, neboť ponecháním si této zálohy vzniká u žalovaného bezdůvodné obohacení z smlouvy, která odstoupení od smlouvy zanikla s účinností od jejího počátku.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 77 677 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 17 177 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 343 538 Kč sestávající z částky 9 700 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 50 000 Kč ve výši 10 500 Kč. Dále soud přiznal žalobkyni náhrady za cestovné 2x 444 Kč , adresa, a zpět a náhradu za promeškaný čas ve výši 400 Kč + DPH. Celkem tedy náklady činí 79 049 Kč.