208 C 38/2024-68 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení úvěru, poskytnutého ve výši , částka, s tím, žádá na nesplacené jistině částku , částka, , na smluvním úroku částku , částka, , na úroku z prodlení částku , částka, , přičemž jak obchodní tak úrok z prodlení jsou kapitalizovány do , datum, a poté do budoucna. Dále se žalobkyně domáhá poplatků předepsaných žalovanému dle sazebníku za prohlášení úvěru za splatný, za upomínky a dlužné pojistné, za pojištění schopnosti úvěr splácet ve výši , částka, a poplatků dle sazebníku za upomínky a poplatky související s prodlením ve výši , částka, . To vše s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, žalovaný ale poskytnutý úvěr nevrátil a nezaplatil ani další sjednané nároky.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle§ 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů., právnická osoba, předložené smlouvy o úvěru ze dne , datum, a všeobecných smluvních podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, na konsolidaci jeho půjček. Úvěr byl splatný ve splátkách po , částka, na jistinu a , částka, pojištění měsíčně se splatností do každého 21. dne v měsíci počínaje dnem , datum, . Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě na internetových stránkách na stránkách žalobkyně. V rámci toho vyplnil své identifikační údaje. Žalovaný se kromě jistiny úvěru zavázal zaplatit obchodní úrok ve výši 5,90 % ročně. Dle sazebníku byly stanoveny měsíční poplatky a dále poplatek za poskytnuté úvěru ve výši , částka, . , adresa, se smlouvou sjednal žalovaný pojištění své schopnosti úvěr splácet. Finanční prostředky byly vyplaceny formou úhrady dluhů u , jméno FO, a.s. ve výši , částka, a , částka, , zbytek částky byl vyplacen na účet žalovaného jako neúčelový úvěr.4. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by podle uzavřené smlouvy úvěr žalobkyni vrátil, soud proto vycházel z toho, že úvěr (v celém rozsahu) zaplacen nebyl.5. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode den, kdy byl o vrácení požádán.8. Smlouva o úvěru ke své platnosti nevyžaduje písemnou formu právního jednání, lze ji tedy uzavřít v libovolné formě (§ 559 o. z.). Proto se soud nezabýval tím, zda smlouva byla uzavřena elektronicky v písemné formě alespoň v souladu s § 562 o. z. Patrně nebyla, neboť ani podle tvrzení žalobkyně nebyly využity žádné elektronické služby důvěryhodné identifikace a autentizace žalovaného. Z předložených dokumentů také nevyplývá, že by k danému právnímu jednání došlo v elektronickém systému, v němž jsou záznamy prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám. Z hlediska § 561 o. z. je také zřejmé, že smlouva nebyla žalovaným elektronicky podepsána uznávaným či jen zaručeným elektronickým podpisem.9. V daném případě nicméně není pochyb o tom, komu a za jakých podmínek byly finanční prostředky zapůjčeny, finanční prostředky převzal žalovaný, nedostatek písemné formy není relevantní.10. Protože žalovaný úvěr ve sjednané lhůtě nevrátil, shledal soud žalobu co do nesplacené jistiny úvěru po právu a uložil žalovanému povinnost dlužnou částku zaplatit.11. Dále soud žalovanému uložil povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Zákonný úrok byl přiznán jednak v částce , částka, jako kapitalizovaný ke dni , datum, a od tohoto data do budoucna v zákonné výši. Tento nárok vyplývá ze zákona a prováděcího předpisu.12. Podle § 1802 o. z. mají-li být u adhezní smlouvy plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.13. Vzhledem k tomu, že úrok byl sjednán ve výši 5,9 % ročně, což odpovídá průměrných úrokovým sazbám bank pro období, kdy byla smlouva uzavřena, bylo i do této částky žalobě vyhověno. Smluvní úrok byl přiznán ve výši , částka, , což je částka úroku kapitalizovaná ke dni zesplatnění pohledávky a dále ke dni , datum, kapitalizovaná částkou , částka, .14. Dále byly žalobkyně přiznány poplatky a to dle sazebníku, se kterým byl žalovaný před uzavřením smlouvy seznámen ve výši , částka, za poskytnutí spotřebitelského úvěru a administraci s tím spojenou a dále ve výši , částka, jako poplatek za prohlášení úvěru za splatný, za upomínání a dlužné pojistné za pojištění schopnosti úvěr splácet, které bylo sjednáno ve smlouvě.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .