208 C 92/2024-58 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení dvou úvěrů, oba poskytnuté ve výši 10 000 Kč, úvěrových poplatků ve výši 48 Kč z každého z úvěrů, smluvního úroku ve výši 14,9 % ročně u každého z úvěrů a zákonného úroku z prodlení. To vše s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy o úvěru, žalovaný ale poskytnuté úvěry nevrátil a nezaplatil ani další sjednané nároky.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Z předložené smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 26. 7. 2021 a všeobecných smluvních podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Úvěr byl splatný ve splátkách po 241 Kč měsíčně se splatností do každého 15. dne v měsíci počínaje dnem 15. 9. 2021. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě tak, že žalovaný se nejprve elektronicky registroval jako zájemce o úvěr vyplněním formuláře na internetových stránkách na stránkách žalobkyně. Žalovaný uvedl, že úvěr bude čerpán jednorázově do 3. 8. 2021 na účet žalovaného.4. Z předložené smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 26. 7. 2021 a všeobecných smluvních podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Úvěr byl splatný ve splátkách po 241 Kč měsíčně se splatností do každého 15. dne v měsíci počínaje dnem 15. 9. 2021. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě tak, že žalovaný se nejprve elektronicky registroval jako zájemce o úvěr vyplněním formuláře na internetových stránkách na stránkách žalobkyně. Žalovaný uvedl, že úvěr bude čerpán jednorázově do 3. 8. 2021 na účet žalovaného.5. Pod takto získanou elektronickou identitou pak elektronicky (kliknutím) vybral požadovanou částku a vyjádřil i souhlas se smluvními podmínkami na předem připraveném předtisku smlouvy a obchodních podmínek. Z předložených dokumentů to samo o sobě nevyplývá, nicméně výplata finančních prostředků u obou úvěrů byla prokázána výpisem z účtu žalovaného. Tím byla potvrzena totožnost osoby, která registraci provedla, jakož i skutečnost, že podle sjednaných podmínek převzala půjčenou částku, jinak by totiž žalobkyně neměla důvod konkrétní osobě peníze zasílat a žalovaný neměl důvod peníze přebírat, zejména pokud sám žalovaný nic netvrdil o jiném důvodu či o jiných podmínkách pro převzetí peněz v daném místě a čase. Je tedy zřejmé, že důvodem plnění byl v dokumentaci popsaný úvěr. Samotná (zcela anonymní) registrace (elektronická identita) by naproti tomu pro uzavření smlouvy právě se žalovaným nepochybně v dostatečné míře nesvědčila, stejně jako tvrzené (a jinak nedoložené) uzavření smlouvy kliknutím.6. Žalovaný se kromě jistiny úvěru zavázal zaplatit smluvní úrok ve výši 14,9 % ročně a pojištění úvěru ve výši 10 Kč měsíčně u obou úvěrů.7. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný zaplatil úvěr pouze částečně, ke dni zesplatnění úvěru dne 11. 10. 2023 činila dlužná částka jistiny u každého z úvěrů částku 7 220,22 Kč, úvěrové poplatky u každého z úvěrů částku 48 Kč. K uvedenému datu byly kapitalizovány smluvní úroky ve výši 14,9 % ročně z každého z úvěrů a zákonné úroky z prodlení.8. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode den, kdy byl o vrácení požádán.11. Smlouva o úvěru ke své platnosti nevyžaduje písemnou formu právního jednání, lze ji tedy uzavřít v libovolné formě (§ 559 o. z.). Proto se soud nezabýval tím, zda smlouva byla uzavřena elektronicky v písemné formě alespoň v souladu s § 562 o. z. Patrně nebyla, neboť ani podle tvrzení žalobkyně nebyly využity žádné elektronické služby důvěryhodné identifikace a autentizace žalovaného. Z předložených dokumentů také nevyplývá, že by k danému právnímu jednání došlo v elektronickém systému, v němž jsou záznamy prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám. Z hlediska § 561 o. z. je také zřejmé, že smlouva nebyla žalovaným elektronicky podepsána uznávaným či jen zaručeným elektronickým podpisem.12. V daném případě nicméně není pochyb o tom, komu a za jakých podmínek byly finanční prostředky zapůjčeny, finanční prostředky převzal žalovaný, nedostatek písemné formy není relevantní.13. Protože žalovaný úvěry v plné výši ve sjednané lhůtě nevrátil, shledal soud žalobu co do nesplacených jistin každého z úvěrů ve výši 7 220,22 Kč po právu a uložil žalovanému povinnost dlužnou částku zaplatit.14. Dále soud žalovanému uložil povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Tento nárok vyplývá ze zákona a prováděcího předpisu.15. Podle § 1802 o. z. mají-li být u adhezní smlouvy plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.16. Vzhledem k tomu, že u obou úvěrů byl sjednán roční úrok ve výši 14,9 %, jde o úrok odpovídající průměrné úrokové sazbě komerčních bank z spotřebitelských úvěrů bez určení účelu, bylo žalobě vyhověno i v této části a z obou úvěrů byl přiznán úrok ve výši 14,9 % kapitalizovaný ke dni 19. 10. 2023 a dále až do zaplacení, neboť se jedná o smluvní úrok nižší, než je zákonný úrok z prodlení.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 260 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 536,44 Kč sestávající z částky 1 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 000 Kč ve výši 1 260 Kč.