209 C 26/2024-55 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. V žalobě žalobkyně uvedla, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem. Žalobou po žalovaném uplatňuje právě zaplacení tohoto příspěvku, protože žalovaný v jednotlivých obdobích jako vlastník a provozovatel vozidla RZ , SPZ, k tomuto neuzavřel pojištění odpovědnosti z provozu vozidel, a to konkrétně v období od 11. 8. 2022 do 16. 10. 2022, dále v období od 17. 10. 2022 do 8. 2. 2023, v období od 20. 5. 2020 do 24. 9. 2020. V prvním období tak vozidlo bylo nepojištěno 67 dní, v druhém období 115 dní a ve třetím období 128 dní. Za tato období činí příspěvky 4 355 Kč, 7 475 Kč a 8 320 Kč. Žalobkyně po žalovaném požaduje také 3x 300 Kč poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu, před podáním žaloby mu zaslala i předžalobní výzvy, žalovaný ale nereagoval a dlužnou částku, ani její případnou část žalobkyni nezaplatil. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje též úroky s prodlení.2. Na podporu svých tvrzení žalobkyně do spisu založila výzvy k úhradě příspěvku nepojištěných, I. a II. upomínky k úhradě, předžalobní výzvy včetně podacích archů a zároveň i kupní smlouvu ze dne , datum, , kterou žalovaný předmětné vozidlo koupil od předchozího vlastníka.3. Okresní soud v Kladně ve věci vydal platební rozkaz, kterým žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však platební rozkaz nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, byl tento usnesením Okresního soudu v Kladně zrušen. Soud poté za splnění podmínek v § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), projednal věc bez nařízení jednání, když účastníci se práva účasti na projednání věci v zákoně předepsaným způsobem vzdali. Dokazování soud provedl listinami založenými ve spise.4. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že všechna tvrzení žalobkyně v žalobě jsou podložena listinami. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidel v tvrzených obdobích měl k vozidlu uzavřeno pojištění odpovědnosti. A nebylo prokázáno ani, že by za období, ve kterých nebylo vozidlo pojištěno, uhradil žalobkyni příspěvky a poplatky spojené s mimosoudním uplatněním práva na ně. Bylo prokázáno i to, že před podáním žaloby žalobkyně žalovaného k úhradě dlužných částek vyzvala, zaslala mu předžalobní výzvu.5. Podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“) ve znění účinném od 1. 1. 2018, nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.6. Podle ustanovení § 4 odst. 1 citovaného zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 cit zákona. To neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.7. Podle ustanovení § 4 odst. 2 citovaného zákona se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.8. Podle ustanovení § 4 odst. 3 citovaného zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 cit. zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla.9. Podle ustanovení § 4 odst. 4 citovaného zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit , právnická osoba, (dále jen „Kanceláři“) náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.10. Podle ustanovení § 4 odst. 5 citovaného zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.11. Vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění účinném od 1. 1. 2018, v ustanovení § 2 odst. 1 stanoví výši denní sazby příspěvku pro shora uvedené vozidlo na částku 47 Kč. Dle ustanovení § 2a citované vyhlášky činí výše nákladů , právnická osoba, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč.12. Podle § 1968 věta první o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení13. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (v daném případě nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovena14. V daném případě po zhodnocení všech zjištěných skutečností tedy soud dospěl k závěru, že žaloba je podána po právu, když žalovaný, coby provozovatel vozidla, neuzavřel v jednotlivých obdobích povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, žalobkyni vznikl nárok na příspěvky. Výši dílčích nároků a nároku celkového žalobkyně řádně specifikovala a doložila listinami, ostatně žalovaný dluh co do důvodu ani výše v průběhu řízení nijak nesporoval. Proto soud žalobě vyhověl s tím, že vedle jistin přiznal žalobkyni také úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek (příspěvků), když žalovaný se s placením peněžitého plnění do prodlení beze sporu dostal a úroky z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.)15. O nákladech řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř.,§ 151 odst. 2 o.s.ř. a § 142a o.s.ř., kdy žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a na nákladech řízení požadovala zaplacený soudní poplatek a náklady za právní zastoupení. Soudní poplatek činí 842 Kč. Náklady na právní zastoupení byly žalobkyni přiznány podle vyhlášky č. 177/1966 Sb. advokátního tarifu ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za tři úkony právní služby po 300 Kč a třikrát paušál po 100 Kč plus 21% DPH. Celkové náklady tak byly žalobkyni přiznány ve výši 2 258 Kč, o jejich splatnosti k rukám právní zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.