209 C 65/2024-43 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně společnost , právnická osoba, . uzavřela dne 18. 2. 2019 s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , jejíž přílohu č. , hodnota, tvořil Předpis splátek pro žalovanou zvolenou variantu úvěru. Na základě smlouvy žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši 30 000 Kč, kterou převzal v místě svého bydliště, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal, že spolu s jistinou ve výši 30 000 Kč uhradí původnímu věřiteli také příslušenství úvěru celkem ve výši 25 776 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku 55 776 Kč ve 14 splátkách po 3 984 Kč měsíčně. Splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku připadala na den 18. 4 2020. Žalobkyně uvedla, že žalovaný sám v žádosti o úvěr uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o jejích příjmech, zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výdajích a požadované výši úvěru, tyto údaje žalovaný stvrdil svým podpisem. Její právní předchůdkyně také vyznačila na příslušném dokumentu listiny, které žalovaný k posouzení své bonity předložil. V žalobě žalobkyně dále uvedla, že žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Zaplatil celkem 47 900 Kč. Tato částka byla alokována na jistinu částkou 25 441,25 Kč a na příslušenství pohledávky částkou 22 458,75 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou částky 7 876 Kč, která představovala součet zůstatku jistiny ve výši 4 558,75 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 3 317,25 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, to je ke dni 18. 4. 2020. Ode dne 19. 4. 2020 je žalovaný v prodlení. V důsledku prodlení vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení a dále i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Žalobkyně dále v žalobě uvedla, že dne 6. 12. 2023 byla mezi ní a původním věřitelem uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek s účinností k témuž dni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne 2. 1. 2024. Ke dni postoupení činila hodnota pohledávky 37 602,85 Kč a skládala se z nesplacené jistiny 4 558,75 Kč, nesplaceného smluvního úroku 85,31 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 2 075,75 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 393,67 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 762,52 Kč, postoupeného sankčního poplatku 3 000 Kč, postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč, postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků 7 464,53 Kč po celkové splatnosti závazku, postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 5 262,32 Kč a postoupené smluvní pokuty ve výši 13 500 Kč. Žalobkyně učinila rozhodnutí v soudním řízení ku prospěchu žalovaného neuplatit některé dílčí postoupené pohledávky a po žalovaném požaduje pouze nesplacenou jistinu 4 558,75 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 85,31 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 2 075,75 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 393,67 Kč, nesplacený inkasní poplatek 762,52 Kč, postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 2 418,64 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení po revizním přepočtu 1 612,42 Kč, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky 217 Kč a smluvní pokutu 5 885,35 Kč. Poslední upomínku před podáním žaloby žalobkyně žalovanému poslala dne 9. 4. 2024. Žalovaný na ni nereagoval.2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu výpis z obchodního rejstříku žalobkyně, smlouvu o úvěru včetně předpisu splátek, žádost o úvěr, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouvu o postoupení pohledávek včetně příloh, oznámení o postoupení pohledávky, dopis s návrhem mimosoudního řešení, výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, předžalobní upomínku včetně poštovního podacího archu.3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému předvolal obě strany sporu. Avšak ani žalobkyně (její právní zástupce) ani žalovaný se k jednání nedostavili. Žalobkyně se omluvila, odkázala na žalobu a do spisu založené listiny. Žalovaný se z jednání neomluvil, k žalobě se nevyjádřil ani písemně, do spisu nezaložil ani nenavrhl žádné důkazy. Soud věc projednal v nepřítomnosti účastníků, dokazování provedl do spisu založenými listinami.4. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, poskytla žalovanému částku 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit na úrocích a dalších poplatcích další částku 25 776 Kč, celkem tedy částku 55 776 Kč, vše ve 14měsíčních splátkách po 3 984 Kč, to vše pro případ, že bude spláceno včas a řádně. Pro případ porušení smluvních povinností si účastníci smlouvy dojednali ještě další sankční poplatky. Listinami bylo prokázáno, že žalovaný poskytnuté peníze převzal oproti podpisu. Žalobkyně sama uvedla, že žalovaný uhradil celkem 47 900 Kč. Žalobkyně v řízení také prokázala, že na ni přešlo právo pohledávky za žalovanou, že žalovaného o postoupení pohledávky informovala, že ho před podáním žaloby vyzvala k úhradě dluhu, zaslala mu předžalobní výzvu. Co se však žalobkyni v řízení nepodařilo prokázat, je skutečnost, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zkoumala a vyhodnotila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně v žalobě sice uvedla obecná tvrzení o tom, že se její právní předchůdkyně touto otázkou zabývala. Jediný důkaz, který tato svá obecná tvrzení podpořila, je listina nazvaná jako žádost o úvěr. Jedná se o formulář, který žalovaný podepsal, a ve kterém vyplnil, popřípadě zakřížkoval políčko, že je zaměstnána od 19. 1. 2015 u , právnická osoba, , že má příjmy ze zaměstnání 30 000 Kč, má výdaje na bydlení a na energie 2 000 Kč měsíčně, platí za dopravu, jídlo a další osobní náklady 5 590 Kč, bydlí na chatě, a hradí měsíční splátky již stávajících dalších půjček 4 000 Kč měsíčně celkem. Žalovaný dále zakřížkoval ve formuláři, že je ženatý, že má jednu vyživovací povinnost a vzdělání střední s maturitou. Celkovou výši půjček (jejich zbývajících výší) žalovaný ve formuláři nevyplnil. Ve formulář je zaškrtnuto, že žalovaný předložil k žádosti výplatní pásky a pracovní smlouvu. Žádné listiny však žalobkyně k důkazu nepředložila. Soud měl v úmyslu žalobkyni poučit a vyzvat ji při prvním jednání k doplnění tvrzení, a především k doložení tvrzení, že její právní předchůdkyně před poskytnutím úvěru žalovanému skutečně s péčí řádného hospodáře posoudila jeho schopnost a možnosti úvěr (včetně tak vysokého sjednaného příslušenství) splatit. Žalobkyně tím, že se k prvnímu jednání nedostavila, si tak sama možnost být poučena a vyzvána k doplnění vzala, byť si důsledků svého jednání (nedostavení se k prvnímu jednání u soudu) byla vědoma. Tak ale žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že p