210 C 27/2024-55 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení úvěru, poskytnutého ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatků za expres výplatu ve výši , částka, , účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, a smluvních pokut v celkové výši , částka, . Uvedla, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, žalovaná ale poskytnutý úvěr nevrátila a nezaplatila ani další sjednané nároky. Z titulu předmětné smlouvy žalovaná zaplatila pouze částku , částka, dne , datum, .2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoliv měla doručení řádně vykázáno. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v její nepřítomnosti, na základě předložených listinných důkazů., právnická osoba, předložené smlouvy o úvěru ze dne , datum, a všeobecných smluvních podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, . Úvěr byl splatný do 24 měsíců, navýšený o úrok ve výši 49,2 %ročně z dlužné částky. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě tak, že žalovaná se nejprve elektronicky registrovala jako zájemce o úvěr vyplněním formuláře na internetových stránkách , Anonymizováno, V rámci toho vyplnila své identifikační údaje. Žalovaná zaslala ze svého účtu poplatek , částka, , čímž byla její identifikace potvrzena.4. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by podle uzavřené smlouvy úvěr žalobkyni vrátila, nebo že by na úvěru splatila více než tvrdí žalobkyně, jak shora uvedeno. Soud proto vycházel z toho, že úvěr (v celém rozsahu) zaplacen nebyl.5. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode den, kdy byl o vrácení požádán.8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.9. Podle § 2991 odst. 1,2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Podle ust. § 2993 o.z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.11. Smlouva o úvěru ke své platnosti nevyžaduje písemnou formu právního jednání, lze ji tedy uzavřít v libovolné formě (§ 559 o. z.). Proto se soud nezabýval tím, zda smlouva byla uzavřena elektronicky v písemné formě alespoň v souladu s § 562 o. z. Patrně nebyla, neboť ani podle tvrzení žalobkyně nebyly využity žádné elektronické služby důvěryhodné identifikace a autentizace žalované. Z předložených dokumentů také nevyplývá, že by k danému právnímu jednání došlo v elektronickém systému, v němž jsou záznamy prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám. Z hlediska § 561 o. z. je také zřejmé, že smlouva nebyla žalovanou elektronicky podepsána uznávaným či jen zaručeným elektronickým podpisem.12. V daném případě nicméně není pochyb o tom, komu a za jakých podmínek byly finanční prostředky převedeny na účet, označený žalovanou, ze strany žalobkyně. Finanční prostředky převzala žalovaná, neboť byly vyplaceny na účet, ze kterého byl zaslán ověřovací poplatek , částka, , nedostatek písemné formy není relevantní.13. Protože žalovaná úvěr ve sjednané lhůtě nevrátila, shledal soud žalobu co do nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, (, částka, – , částka, ) po právu a uložil žalované povinnost dlužnou částku zaplatit.14. Dále soud žalované uložil povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Tento nárok vyplývá ze zákona a prováděcího předpisu.15. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.16. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru byla z důvodu nepřiměřeně vysokého sjednaného úroku z úvěru shledána absolutně neplatnou, jak výše uvedeno, k ujednáním o dalším plnění žalované, včetně smluvní pokuty, nebylo již soudem přihlíženo.17. Žalobkyně požadovala smluvní úrok za dobu splácení úvěru ve výši 49,2 % z celkové výše úvěru ročně, což je úrok nepřiměřeně vysoký, způsobující v daném případě absolutní neplatnost celého smluvního vztahu. Je nutné přihlížet k přirozenoprávním principům upraveným v § 1 až 8 o. z. a chránit dobré mravy, nelze poskytovat ochranu zjevně nemravnému a nepoctivému jednání, a to i v případech, kdy se této ochrany výslovně dotčená osoba nedovolává (§ 547 o. z.).18. Z uvedeného vyplývá, že podle nového občanského zákoníku je ingerence soudu do soukromoprávních ujednání stran striktně vázána na míru, v jaké jsou chráněné zájmy (dobré mravy, účel zákona a veřejný pořádek) ujednáním stran dotčeny. Je-li porušení uvedených zájmů „zjevné“, jde o neplatnost absolutní a soud je povinen zakročit z úřední povinnosti podle § 588 o. z., tedy i bez námitky (návrhu) poškozené strany ve smyslu § 580 a 586 o. z., resp. § 2051 o. z. V případě adhezních smluv se stejným způsobem posoudí všechny „zvláště nevýhodné doložky“.19. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaná čerpala od žalobkyně částku ve výši , částka, , kterou zcela nevrátila, splatila toliko částku , částka, . Žalované se tak dostalo na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu bezdůvodného obohacení ve výši , částka, . Za daného stavu soud proto podle § § 2991 odst. 1,2 o. z. uložil žalované povinnost vydat žalobkyni shora vyčíslené bezdůvodné obohacení.20. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 občanského zákoníku, v souzeném případě až v důsledku doručení předžalobní výzvy do dispozice žalované s výzvou k zaplacení nejpozději do , datum, . Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, který soud žalobkyni přiznal v souladu s datem požadovaným v žalobě od , datum, .21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná do 81 %, nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení by v případě 100% žalobkyně činily , částka, (sestávaly by ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a z nákladů za zastoupení advokátem dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . V daném případě však měla žalobkyně ve věci úspěch jen částečný, odpovídající 36 % vzhledem k celku, což představuje částku , částka, . Náklady řízení v sobě zahrnují 21% DPH, protože zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně.