217 C 6/2024-92 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném, žalobou doručenou Okresnímu soudu v Kladně dne , datum, , zaplacení částky 9 687,91 Kč jako dlužné jistiny, částky 3 300 Kč jako dlužných poplatků, kapitalizovaného úroku ve výši 488,30 Kč do 31. 8. 2022, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 167,08 Kč do 31. 8. 2022 a dále příslušenství tak, jak uvedeno ve výroku tohoto rozsudku s odůvodněním, že jde o dluh žalovaného ze smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . a žalovaným, na základě které žalovaný čerpal kontokorentní úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal hradit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách, což však nesplnil. Banka proto úvěr ke dni 31. 8. 2022 zesplatnila. Následně byla pohledávka za žalovaným bankou postoupena společnosti , Anonymizováno, která následně pohledávku postoupila žalobkyni. Žalovaný dluh nezaplatil ani k předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně.2. Usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne , datum, čj.: , spisová značka, bylo řízení co do částky 500 Kč zastaveno k částečnému zpětvzetí žaloby z důvodu, že žalovaný dne 15. 2. 2024 žalobkyni částku 500 Kč zaplatil. Částka byla započtena na poplatky a na kapitalizovaný smluvní úrok.3. Žalovaný nárok žalobkyně nerozporoval. S ohledem na svou tíživou sociální situaci, kdy je dlouhodobě nemocný, splácí exekučně vymáhaný dluh a příjem má pouze z dávek hmotné nouze, požádal o možnost úhrady dluhu ve splátkách po 500 Kč měsíčně.4. Žalobkyně souhlasila s úhradou dluhu ve splátkách, nesouhlasila s navrženou splátkou ve výši 500 Kč, která je příliš nízká. Jako minimální splátku navrhla částku 1 500 Kč.5. Dne 23. 4. 2024 bylo ve věci podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jednáno v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z účasti na předchozím, nekonaném, ústním jednání omluvila, k jednání byla řádně předvolána a žalovaný, ač také řádné předvolán, se k ústnímu jednání nedostavil.6. Ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi , právnická osoba, . a žalovaným bylo shledáno, že banka se zavázala poskytnou žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 10 000 Kč čerpaný prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal úvěr průběžně splácet, nepřečerpat úvěrový limit, spolu s jistinou platit sjednaný úrok ve výši 12 % ročně a poplatky dle sazebníku banky, konkrétně: 1 % z částky výběru + 49 Kč za výběr hotovosti prostřednictvím karty, 30 Kč za zaslání výpisu z účtu poštou, 300 Kč za každé přečerpání úvěrového rámce a 600 Kč za zaslání každé upomínky, pojištění ve výši 1 % z aktuálně dlužné částky měsíčně. Pro případ přečerpání úvěru bylo ve smlouvě sjednáno oprávnění banky prohlásit úvěr za okamžitě splatný. Z platební historie úvěrového účtu žalovaného vedeného pro smlouvu bylo zjištěno nejenom, že žalovaný úvěr průběžně čerpal, ale také že od 31. 5. 2022 byl úvěr již trvale přečerpán. Z platební historie bylo také zjištěno, že ke dni zahrnutí poslední platby 25. 4. 2022 činila jistina úvěru částku 9 687,91 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení částku 1 167,08 Kč do 6. 9. 2023, poplatky za upomínky, za přečerpání úvěrového limitu částku 3 300 Kč. Z žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru podepsané žalovaným dne , datum, soud doložil, že banka před poskytnutím úvěru žalovanému s odbornou péči posoudila jeho úvěruschopnost. Z rozhodnutí o zesplatnění a žádosti o splacení dluhů z úvěru ze dne 1. 9. 2022 soud zjistil, že banka úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho zaplacení celkem ve výši 13 476,21 Kč včetně úroků do 15. 9. 2022. Z upomínek ze dne 9. 6. 2022, 28. 12. 2021, 16. 8. 2022 bylo soudem shledáno, že žalovaný byl o zaplacení přečerpaných částek opakovaně upomínán. Oznámení o postoupení pohledávek, smlouvy o postoupení pohledávek prokazují, že pohledávka banky za žalovaným byla postupně postoupena na žalobkyni. Z předžalobní výzvy k úhradě včetně poštovního podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky s upozorněním na jinak soudní vymáhání dluhu.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Po zhodnocení shora uvedených skutečností soud došel k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dle § 2395 o. z. smlouvu o úvěru, na základě které žalovaný čerpal úvěr ve výši 10 000 Kč formou poskytnutého úvěrového rámce, kdy úvěr byl čerpán prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný v rozporu se smlouvou úvěr přečerpal, načež právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho k úhradě, včetně příslušenství a poplatků do 15. 9. 2022. Jelikož žalovaný dluh i přes upomínání v plném rozsahu nezaplatil, soud žalobě vyhověl. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována v důsledku postoupení pohledávky podle § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. Protože se žalovaný dostal do prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o.z ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. i zákonný úrok z prodlení, tak jak je shora uvedeno.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného a doměřeného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 987,91 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.11. O povolení úhrady přísudku ve splátkách a v případě úhrady nákladů řízení v prodloužené dvouměsíční době bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 věty poslední o.s.ř. Při úvaze o výši splátky soud vyšel z premisy, aby dluh nebyl splácen po nepřiměřeně dlouhou dobu, a tím de facto nedocházelo ke zkrácení přísudku žalobkyni, dále vyšel z judikovaného názoru, že splátky musí být stanoveny ve výši umožňující jejich placení bez potřeby druhotného zadlužení. Jinak by totiž splátkový kalendář nebyl namístě. Judikatura se kloní k maximální možné době splácení 36 měsíců. Vzhledem ke zjištění z lustrace věcí žalovaného vedených zdejším soudem, že v roce 2023 bylo vydáno exekutorovi pověření k vymáhání pohledávky věřitele ve výši 260 861,33 Kč s příslušenstvím provedením exekuce na majetek žalovaného, soud uvěřil tvrzení žalovaného o jeho tíživé sociální situaci, jako i tomu, že ve splátkách splácí exekučně vymáhaný dluh. Vedle splácení exekučně vymáhaného dluhu, při nízkých příjmech žalovaného, vyšší splátky než 500 Kč nejsou pro žalovaného dlouhodobě reálně zaplatitelné. Doba dvou měsíců stanovená pro zaplacení náhrady nákladů řízení je dostatečně dlouhá na to, aby se žalovaný uzdravil a výdělečnou činností si na náhradu nákladů řízení vydělal.12. Soudní poplatek byl doměřen dle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 12 písm. a) sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.